Černý trh s pavouky kvete. Některé druhy to přivedlo až na pokraj vyhynutí

Na internetu bují černý trh s pavouky. A to tak živelně, že to některé druhy přivedlo skoro až k vyhynutí, varují vědci. Pavouci se totiž snadno pašují. Většina druhů navíc není chráněná. 

Z úleku nám vstaly vlasy hrůzou na hlavě, vzpomínají na neobvyklý nález z konce loňského roku zaměstnanci kolumbijského mezinárodního letišti El Dorado.

V jednom z kufrů totiž objevili jedovaté pavouky. Bylo jich 232 a pašeráci je nacpali do malých plastových krabiček. Spolu s nimi na policisty vyskočilo i 67 obřích švábů, štír se sedmi mláďaty a devět pavoučích vajíček. Všechna tato havěť měla skončit v Německu.

„Cestující sice tvrdili, že zvířata převážejí za účelem výzkumu, k tomu ale neměli patřičné povolení. Na muže proto čekají tvrdé tresty,“ uvedla k tomu v oficiálním prohlášení tajemnice kolumbijského ministerstva životního prostředí Carolina Urrutia Vásquez. 



Podobné překvapení čekalo i na belgickou policii, která podnikla zátah na domácí pěstírnu konopí na předměstí Bruselu. Když do bytu dorazila, i ona našla desítky nebezpečných živočichů. „Kromě konopí bylo v prostorách i 52 tarantulí, tři štíři, šestnáct brouků a několik plazů,“ citoval policejní zprávu deník Le Soir.

V byznysu se točí miliony pavouků 

Černý trh s pavouky totiž obřím tempem roste. „A to tak živelně, že to některé druhy přivedlo až k vyhynutí,“ uvádí ekolog Benjamin Marshall z britské Univerzity ve Stirlingu. 

V byznysu se podle něj točí miliony jedinců. „Když jsme se to snažili zmapovat, napočítali jsme nejméně 1264 druhů pavouků z 66 čeledí a 371 rodů. Téměř 67 procent z nich pochází přímo z volné přírody a 80 procent nepodléhá žádnému dohledu,“ popsal. K těmto datům dospěl tak, že se svým týmem prozkoumal v letech 2020 a 2021 celkem 111 komerčních webů po celém světě. Zaměřil se hlavně na takové, kde se obchoduje se zvířaty. Výsledky pak zveřejnil v odborném magazínu Nature


Doporučujeme: Je smrtelně jedovatý a klidně prokousne lidský nehet. Podívejte se, co někdo poslal zoo


Sklípkan druhu Missulena bradleyi. Foto: Fir0002 / Wikimedia Commons / CC BY-SA 1.2

Podle jeho kolegyně Alice Hughesové z Honkongské univerzity nahrává černému trhu nedořešené právní normy. Na pavouky totiž nemyslí, většina těchto tvorů je nechráněná. „Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů (CITES) se vztahuje jen na zlomek druhů,“ uvedla pro magazín Información. Jako důkaz předložila statistiku: z 52 060 známých druhů pavouků je podle ní na trhu regulováno jen 39.

Bez pavouků se neobejdeme

Její slova potvrzuje i mluvčí České inspekce životního prostředí Miriam Loužecká. „Pokud jde o pavouky, zmíněnou úmluvou je skutečně chráněno necelých čtyřicet druhů sklípkanovitých,“ napsala Zvířecím zprávám a doplnila: „K prodeji, chovu či přemísťování pavouků přitom není třeba žádná výjimka.“ Chovatel jen musí prokázat zákonný původ svých „mazlíčků“. 

Jenomže to je podle vědců alarmující. Lov pavouků má podle nich devastující vliv na krajinu. „Každý živočich má ve svém prostředí nenahraditelnou funkci,“ připomíná Alice Hughesová a dodává: „Třeba pavouci regulují otravný a mnohdy i nebezpečný hmyz.“ Drastické metody, jakými se tito tvorové převážejí, navíc podle ní přežije jen jeden z deseti osminožců.


Doporučujeme: Hudba jako z hororu. Tak zní pavučina převedená do skladby


Nefila kyjovitá. Foto: Twistingpoetry / Wikimedia Commons / CC BY-SA 0.0

Problém nastává i v okamžiku, kdy se pavouci nekontrolovaně rozšíří jako invazivní druh v novém bydlišti. To už se ostatně na několika místech světa stalo. Třeba koncem minulého roku zaplavila severní část amerického státu Georgia vlna jasně žlutého pavouka zvaného nefila kyjovitá.

Třímetrové pavučiny 

„Je to děsivé. Všechno je pokryté pavučinami – verandy, elektrická vedení i zahrady. Husté sítě tohoto sedm centimetrů velkého pavouka dosahují až třímetrové tloušťky a nelze se jich zbavit,“ citoval zoufalé obyvatele tohoto regionu server Science Alert. Pavouci původem z Asie podle serveru sužují více než 25 okresů Georgie.

Vzácně mohou být pavouci i zdraví nebezpeční. Třeba kousnutí palovčíka brazilského – nositele nejúčinnějšího neurotoxického jedu na světě – může člověku způsobit i několikadenní bolesti.


Doporučujeme: Jeden z největších pašeráků zvířat je za mřížemi. Dopadli ho čeští ochranáři


Vědci proto nabádají k účinnější ochraně těchto tvorů. Nelegálnímu trhu by se podle nich mělo zamezit. Sami přitom přiznávají, že to bude těžké. Pavouci jsou totiž malí a dobře se tedy pašují. Při prohlídkách se navíc téměř nedají odhalit běžným rentgenem či tepelným skenerem. Na internetu je navíc k nalezení celá řada návodů, jak pavouka bez problémů přemístit – například poslat poštou.

Černý obchod s divokými zvířaty je po drogách, zbraních a byznysu s lidmi čtvrtým největším nezákonným trhem na světě. Podle Organizace spojených národů (OSN) pašerákům vynese až 23 miliard dolarů ročně. Kolik z toho připadne lovcům pavouků, vědci neuvádějí. „Vzhledem k počtu obchodovaných kusů to ale nebude málo,“ uvádějí.

V Česku jsou podle Miriam Loužecké z České inspekce životního prostředí nejoblíbenější sklípkani. „Ti patří mezi velmi populární terarijní živočichy a trh s nimi lze u ns označit za stabilní,“ hodnotí. Inspektoři ale podle ní v posledních letech žádné nelegální zásilky pavouků nezaznamenali. 


Co všechno víte o pavoucích? Zkuste si náš kvíz:

Zdroje: magazín Nature, twitterový účet Caroliny Urrutie Vásquez, deník Le Soir, magazín Información, list The Guardian, server Science Alert, tiskové oddělení České inspekce životního prostředí.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Pixabay