Delfíny deptá rámus z lodí. Musí se kvůli němu překřikovat

Světové oceány nejsou prostorem nekonečného ticha. Naopak,  je v nich obrovský kravál. Třeba jen hluk z lodní dopravy vzrostl za posledních padesát let více než třicetinásobně. Delfíni kvůli tomu musejí měnit svou komunikaci – zjednodušují ji. Keporkaci dokonce zpívat úplně přestávají. To jim ale narušuje námluvy, péči o mláďata i lov.
 
„Představte si, že sedíte v baru, kde hraje hudba z reprobeden. Puštěná je na plné pecky, takže se s nikým nemůžete bavit. Lidé vás totiž neslyší. A tak jenom sem tam vykřiknete jednu stručnou větu a doplníte ji posunkem,“ uvádí mořská bioložka Helen Baileyová z Marylandské univerzity v USA.
 
Přesně tohle podle ní zažívají delfíni. Vody oceánů jsou už tak zamořené zvukovým smogem, že se navzájem skoro neslyší. Svou komunikaci proto musejí zjednodušovat – stejně jako lidé na diskotéce. „Místo svých tradičních zpěvů, kterými dřív doprovázeli námluvy nebo udržovali rodinu pohromadě, se omezují jen na krátké a vysoké výkřiky. Musí, jinak by se jejich vztahy úplně rozpadly,“ vysvětluje žena.
 
Bioložka na to přišla v době, kdy prozkoumávala zvukové záznamy ze dna Atlantského oceánu. Zachytily je mikrofony, které předtím vědci nainstalovali třicet kilometrů od pobřeží Marylandu. „Na záznamech byly zhruba dvě stovky konverzací, kterých se delfíni dopustili při šestnácti různých setkáních,“ popisuje a dodává: „Pokaždé, když při nich kolem projížděla loď, museli si delfíni při konverzaci vypomáhat mnohem hlasitějšími, kratšími a vyššími zvuky než obvykle. Zkrátka na sebe hodně křičeli.“ 

Doporučujeme: Snímky, které vyvolávají úzkost: velryba se marně snaží kličkovat mezi loděmi


Keporkak. Foto: Whit Welles / Wikimedia Commons / CC BY-SA 1.2

K podobnému závěru dospěl i její kolega Koki Tsujii z Hokkaido University. Ten také zkoumal konverzaci podmořských druhů, tentokrát šlo ale o keporkaky poblíž japonského ostrova Ogasawara.

I podle něj řev z motorů lodí zvířatům vadil. Na hluk ale reagovala přesně opačně – přestala úplně zpívat. „Keporkaci jednoduše oněměli a rozpovídali se teprve až tehdy, když bylo plavidlo pryč. Znovu začali zpívat až půl hodiny poté, co loď zmizela,“ popisuje Japonec v magazínu Plos One.

Problém při lovu i při výchově

Jenomže to je podle biologů problém. Hlasové projevy delfínů i velryb jsou totiž extrémně důležité. „Stejně jako u lidí slouží k navazování a udržování vztahů – a to v rodině i mimo ni. Hrají důležitou roli při rozmnožování, krmení mláďat i při lovu. Delfíni třeba používají vysokofrekvenční mlaskání k lokalizaci kořist,“ vyjmenovává jen některé funkce hlasového projevu Helen Baileyová.

Pokud se tedy komunikace naruší, má to obrovský dopad na populace těchto zvířat. „Daleko míň pak loví, nebo jsou při lovu méně úspěšná. Mláďata také hůř prospívají, některá dokonce umírají. Hluk z lodí či seismických vzduchových děl, která se používají při těžbě ropy či zemního plynu, navíc mohou některé velryby zahánět na pláže,“ podotýkají experti z Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN).


Doporučujeme: Vzácné záběry z dronu: Velryby se spolu něžně objímají


Foto: Freepik

Vědci proto vyzývají k nápravě. Žádají, aby se námořní plavidla ztišila. Trasy některých z nich by se dokonce měly odklonit, a to alespoň na určitou část roku. „Například pokud víme, že se velryby vyskytují v určitou dobu na některých stanovištích, měli bychom odtamtud dopravu v danou dobu odklonit,“ řekla pro ScienceAlert australská vědkyně Vanessa Pirotta.

Lidé totiž mořská zvířata potřebují. Proč? Třeba velryby mohou podle vědců zbrzdit globální oteplování. Některé studie totiž ukázaly, že tito mořští savci dokážou ve svém těle ukládat oxid uhličitý. Například plejtvákovec šedý, který se dožívá až 60 let, zadrží za svůj život dokonce 33 tun zmíněné látky. Navíc když zemře, neuniká vstřebaný plyn do vzduchu. Klesne spolu s ostatky zvířete na dno oceánu a tam se po staletí zvolna uvolňuje a „hnojí“ hlubinné rostliny.

Milionové velryby

Velryby také pomáhají tím, že vytvářejí ideální podmínky pro růst takzvaného fytoplanktonu – tedy společenstva jednobuněčných organismů, která žijí na hladině oceánů a která vytvářejí kyslík. Podle vědců jsou jeho populace tak plodné, že vydají tolik kyslíku, kolik zvládne „vyrobit“ 1,7 bilionu stromů. To odpovídá dokonce čtyřnásobku amazonského pralesa.

Podle expertů z Mezinárodního měnového fondu by proto měli lidé velryby důsledně chránit. Organizace na základě zmíněných studií dokonce vyčíslila cenu jednoho kytovce – stanovila ji na dva miliony dolarů. To je více než 49 milionů korun.


Poslechněte si zpěv velryb:


Zdroje: web University of Maryland, magazín Plos One, IUCN, magazín Science Alert, International Monetary Fund (IMF).

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Freepik