Delfíny deptá rámus z lodí. Musí se kvůli němu překřikovat
Doporučujeme: Snímky, které vyvolávají úzkost: velryba se marně snaží kličkovat mezi loděmi
K podobnému závěru dospěl i její kolega Koki Tsujii z Hokkaido University. Ten také zkoumal konverzaci podmořských druhů, tentokrát šlo ale o keporkaky poblíž japonského ostrova Ogasawara.
I podle něj řev z motorů lodí zvířatům vadil. Na hluk ale reagovala přesně opačně – přestala úplně zpívat. „Keporkaci jednoduše oněměli a rozpovídali se teprve až tehdy, když bylo plavidlo pryč. Znovu začali zpívat až půl hodiny poté, co loď zmizela,“ popisuje Japonec v magazínu Plos One.
Problém při lovu i při výchově
Jenomže to je podle biologů problém. Hlasové projevy delfínů i velryb jsou totiž extrémně důležité. „Stejně jako u lidí slouží k navazování a udržování vztahů – a to v rodině i mimo ni. Hrají důležitou roli při rozmnožování, krmení mláďat i při lovu. Delfíni třeba používají vysokofrekvenční mlaskání k lokalizaci kořist,“ vyjmenovává jen některé funkce hlasového projevu Helen Baileyová.
Pokud se tedy komunikace naruší, má to obrovský dopad na populace těchto zvířat. „Daleko míň pak loví, nebo jsou při lovu méně úspěšná. Mláďata také hůř prospívají, některá dokonce umírají. Hluk z lodí či seismických vzduchových děl, která se používají při těžbě ropy či zemního plynu, navíc mohou některé velryby zahánět na pláže,“ podotýkají experti z Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN).
Doporučujeme: Vzácné záběry z dronu: Velryby se spolu něžně objímají
Vědci proto vyzývají k nápravě. Žádají, aby se námořní plavidla ztišila. Trasy některých z nich by se dokonce měly odklonit, a to alespoň na určitou část roku. „Například pokud víme, že se velryby vyskytují v určitou dobu na některých stanovištích, měli bychom odtamtud dopravu v danou dobu odklonit,“ řekla pro ScienceAlert australská vědkyně Vanessa Pirotta.
Lidé totiž mořská zvířata potřebují. Proč? Třeba velryby mohou podle vědců zbrzdit globální oteplování. Některé studie totiž ukázaly, že tito mořští savci dokážou ve svém těle ukládat oxid uhličitý. Například plejtvákovec šedý, který se dožívá až 60 let, zadrží za svůj život dokonce 33 tun zmíněné látky. Navíc když zemře, neuniká vstřebaný plyn do vzduchu. Klesne spolu s ostatky zvířete na dno oceánu a tam se po staletí zvolna uvolňuje a „hnojí“ hlubinné rostliny.
Milionové velryby
Velryby také pomáhají tím, že vytvářejí ideální podmínky pro růst takzvaného fytoplanktonu – tedy společenstva jednobuněčných organismů, která žijí na hladině oceánů a která vytvářejí kyslík. Podle vědců jsou jeho populace tak plodné, že vydají tolik kyslíku, kolik zvládne „vyrobit“ 1,7 bilionu stromů. To odpovídá dokonce čtyřnásobku amazonského pralesa.
Podle expertů z Mezinárodního měnového fondu by proto měli lidé velryby důsledně chránit. Organizace na základě zmíněných studií dokonce vyčíslila cenu jednoho kytovce – stanovila ji na dva miliony dolarů. To je více než 49 milionů korun.
Poslechněte si zpěv velryb:
Zdroje: web University of Maryland, magazín Plos One, IUCN, magazín Science Alert, International Monetary Fund (IMF).
Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Freepik
