I zvířata mají právo na svého eurokomisaře, hlásají ochránci. Sebrali už skoro sto tisíc podpisů

Zaveďme zvířecího eurokomisaře, žádají ochránci přírody. Vyhlásili kvůli tomu dokonce petici. Sbírají v ní podpisy po celém kontinentu. Důvod? Zvířata podle nich potřebují větší zastání a lepší zákony. „Jejich hlas musí být víc slyšet,“ říká belgická organizace Gaia, která za peticí stojí.

Debatu o zvláštním eurokomisaři, který by se staral jen o práva zvířat, rozdmýchalo několik případů z posledních pár měsíců. Ochránce zvedly ze židle třeba transporty, při kterých se tisíce krav musely mačkat dlouhé týdny v podpalubí nákladních lodí – bez potravy a vody. A to jen kvůli technickému problému nebo obyčejné chybě úředníka. 

Kritiku vzbudily i děsivé záběry z laboratoří, ve kterých se na zvířatech testují jedy z hnojiv, chemikálií či tabáku. Ukázaly totiž, jak se v ústavech se zvířaty zachází – tedy že někteří zaměstnanci psy a krysy týrají.

Vlnu odporu zvedla i videa z farem, kde se králíci a drůbež krčí v těsných klecích o velikosti papíru A4. Často ve vlastních výkalech a spolu s uhynulými sousedy.


Doporučujeme: Bití do hlavy, vláčení, nadávky. Aktivisté natočili týrání zvířat v madridské laboratoři


„To všechno je špatně. Odráží to také aktuální postoj většiny úřadů, pro které jsou zvířata stále jen zemědělské produkty, nikoliv svébytné bytosti zasluhující respekt. Proto je také agenda zvířat v mnoha zemích pořád pod ministerstvem zemědělství,“ říká šéfka belgické organizace Ann De Greef. Jakmile má tedy úředník rozhodnout, dává logicky přednost zájmům zemědělců a potravinářů před zvířetem.

Přesně to by se podle ní mělo změnit. „Zvláštní eurokomisař pro zvířata už by pod zemědělství nespadal. Nemusel by řešit rozpor mezi zájmy zvířat a farmářů či potravinářů, protože by se staral jen o ochranu a dobré životní podmínky zvířat,“ nastiňuje své představy. Nový eurokomisař by tedy prosazoval především účinnější zvířecí zákony a dbal také na jejich dodržování.

Petici Gaia vyhlásila teprve na začátku tohoto roku, přesto už se pod ní sešlo skoro 100 tisíc podpisů. Podporu jí vyjádřili i tři čeští europoslanci – Jiří Pospíšil, Markéta Gregorová a Stanislav Polčák.

Chybí kompetence

„Já této iniciativě skutečně fandím. Jakékoliv zlepšení životních podmínek a vyšší právní ochrana zvířat se totiž v Evropě prosazuje velmi těžce,“ napsal Zvířecím zprávám Jiří Pospíšil z TOP 09.

Mohou za to podle něj odlišné pohledy jednotlivých států i silné tlaky podnikatelské lobby. Nejviditelněji se to podle něj ukázalo při jednáních, při kterých zákonodárci řešili zákaz dálkových transportů hospodářských zvířat nebo obchod se zájmovými zvířaty. „Je tedy zjevné, že aby mohl někdo tyto palčivé otázky řešit, potřebuje k tomu patřičné kompetence,“ říká.

Tím, kdo by mohl takové kompetence mít, by podle něj mohl být právě zvířecí eurokomisař. „Pak by mohl skutečně vytvářet kýžený tlak na zlepšení ochrany a práv zvířat a zajistit jejich úspěšnější a rychlejší prosazování,“ uzavřel Jiří Pospíšil.


Doporučujeme: Ukončete nadměrné užívání antibiotik ve velkochovech. Je to časovaná bomba


Podobně se vyjádřil i Stanislav Polčák ze STAN. „Podporuji silnější hlas pro zvířata. Podepsal jsem petici, která požaduje, abychom jim přikládali větší důležitost. Je naší zodpovědností, aby hospodářská a domácí zvířata žila důstojně a bez utrpení, které vidíme v různých množírnách či jinde,“ napsal na svůj facebookový profil.

Pirátka Markéta Gregorová pak Zvířecím zprávám vysvětlila, že petici podporuje z principu. „Vnímám totiž důležitosti této agendy,“ uvedla. A doplnila, že samozřejmě bude záležet hlavně na tom, jak se agenda nového eurokomisaře nastaví.

Jaké problémy by měl nový eurokomisař řešit, ukazují tyto tři různé příběhy:

 
Foto: Freepik
Transport smrti

Psal se konec února 2021 a do jihošpanělského přístavu Cartagena právě dorazila nákladní loď s 900 býčky v podpalubí. Všechna zvířata byla vyčerpaná a sotva se držela na nohou. Když loď opouštěla, klopýtala a opírala se o zábrany.

Na lodi totiž strávila víc než 2,5 měsíce. Většinu tohoto času hladověla a trpěla nedostatkem vody. Neměla přístup ke slunci ani čerstvému vzduchu. Tři desítky býčků proto během cesty uhynuly.

Jejich utrpení přitom způsobila jedna byrokratická chyba: zvířata neměla průvodní dokumenty o tom, že nejsou nakažena takzvanou nemocí modrého jazyka. Žádný z přístavů ve Středozemním moři proto nedovolil plavidlu zakotvit. Žádost o vylodění krav zamítly dokonce i španělské úřady, ačkoliv právě ze Španělska původně býčci vyrazili. Když se loď po týdnech vrátila do domovského přístavu Cartagena, krávy musely zůstat dalších několik dní uvnitř.

O osudu zvířat rozhodl až soud: nechal zvířata utratit. A to aniž by kdokoliv zkoumal, jestli takzvanou katarální horečku skutečně měla.

Případ proto spustil lavinu kritiky. Rozpoutal vášnivou debatu o tom, jestli by Evropská unie neměla vývoz živých zvířat mimo své území zakázat. Španělští býčci totiž původně měli doputovat do Turecka a Lybie jenom proto, aby je tam řezníci porazili – cena porážky je totiž v Evropě výrazně dražší než mimo ni.

„Jenomže na rozdíl od pytle brambor, který můžete převážet sem a tam, zvířata cítí bolest a utrpení. Situace, kdy tisíce krav uvíznou na dlouhé týdny na moři jenom proto, aby se nakonec vrátily do rodné země a tam byly zabity, je extrémně skličující,“ prohlásila Olga Kikou, ředitelka neziskové organizace Compassion in World Farming a dodala: „Je strašné, že je takové jednání považováno za legální, přestože už dnes existují evropské zákony, které mají zvířata během transportu chránit a které uznávají jejich status vnímavých bytostí.“ Normy by se podle ní měly zpřísnit a vymáhat.

 
Foto: Cruelty Free International
Laboratoř jako z hororu

To video dokoukal jen málokdo. Jen co ho organizace Cruelty Free International zveřejnila, zvedla se po celé Evropě vlna nevole. Záběry totiž bez okolků ukazují, jak se zachází s pokusnými zvířaty v madridské laboratoři Vivotecnia.

Opice se na něm zoufale zmítá na stole, zatímco ji za ruce a nohy drží čtyři zaměstnanci laboratoře. Než začne samotný pokus, jeden z nich jí něco posměšně maluje na genitálie.

V dalších záběrech se objevují zubožená zvířata. Nejprve pes ležící v kalužích krve, později dokonce pověšený u stropu hlavou dolů. Následují králíci s propíchnutýma očima. Lidé jim z bulvy odebírají vzorky naprosto bez anestezie, králíci jsou při plném vědomí. Se všemi zvířaty se zkrátka zachází nevybíravě a krutě. Zaměstnanci je bijí do hlavy, hrubě jim nadávají. Při manipulaci s nimi třesou a házejí.

Podle šéfky organizace Cruelty Free International Katy Taylorové video natočil spolupracovník, který současně případ oznámil úřadům. Dvakrát ho prý nahlásil i vedení laboratoře. Ovšem marně. V uvedeném zařízení pracoval v letech 2018 až 2020.

Přestože to chvíli vypadalo, že zmíněná laboratoř po zveřejnění záběrů skončí a zvířata si převezmou jiná zařízení, testy nakonec ve Vivotecnii pokračují dál. Madridským úřadům totiž stačilo ujištění, že laboratoř namontovala do svých místností bezpečnostní kamery a tým doplnila o veterináře.

Ostatně podobně to dopadlo i s německou farmakologickou a toxikologickou laboratoří LPT, v níž aktivisté natočili video před dvěma lety. „Také tyto snímky ukázaly zmučené opice a krvácející psy, čímž šokovaly společnost. O dva roky později ale i LPT stále funguje, jen pod novým názvem: Provivo Bioscience,“ připomenul španělský list El País.

Katy Taylorová chce proto znovu zvednout debatu o úplném zákazu testování toxicity na zvířatech. „Evropská komise nám říká, že směrnicí 2010/63 chrání laboratorní zvířata. Říká také, že vytvořila strategii, díky které mohou laboratoře od použití živých zvířat upustit a přejít na jiné metody. Ovšem ve skutečnosti nedělá ani jedno,“ prohlásila.

 
Foto: Freepik
Štěňata z internetu

Ten pohled šokoval i otrlé policisty: podlaha auta byla pokrytá zvratky a výkaly, mezi nimi se tlačilo skoro padesát psů. Napěchovaní byli v plastových přepravkách, někteří z nich nemohli ani dýchat. Cestovali navíc bez jídla a vody. Část zvířat už proto byla bezvládná, další dokonce mrtvá.

Ještě větší překvapení zažili němečtí kriminalisté v okamžiku, když pašeráka identifikovali. Muž, který měl štěňata v kufru i na zadních sedadlech auta, byl totiž devětapadesátiletý český veterinář. Zvířata chtěl zpeněžit v Belgii. „Kromě hrůzných podmínek v autě a špatného zdravotního stavu psů neměla zvířata čipy a chyběla k nim veškerá dokumentace,“ uvedla k tomu německá média. Kriminalisté proto muže zadrželi a psy nechali převézt do německých útulků.

Tento čtyři roky starý případ je ale jenom vrcholkem ledovce. Tvrdí to alespoň nezisková organizace Four Paws, podle které černý obchod se zvířaty kvete. Obrovská poptávka je v Evropě hlavně po štěňatech. Každý rok se jich tady prodá okolo 8 milionů. A protože u zájemců rozhoduje často cena, chlupáči se prodávají pokoutně – bez dokladů, očkování a mnohdy i příliš malí na to, aby dlouhou cestu přes hranice přežili.

Nabídka a poptávka se přitom často odehrávají na internetu. Podle organizace Eurogroup for Animals pochází až 90 procent psů na online tržišti eBay z nelegálních chovů – tedy z oficiálně neregistrovaných chovatelských stanic. Podle expertů se tak nelegální obchod s mazlíčky řadí v Evropě na třetí příčku po obchodu s drogami a se zbraněmi – jedná se o organizovaný zločin a mělo by se s ním tak i nakládat.

Jenomže online prodej zvířat nepodléhá žádným zákonným regulím. Platí to nejenom pro Česko, ale i pro mnoho dalších zemí Evropy. „Důvodem je hlavně nedostatečný přehled o zvířatech,“ shodují se experti z organizace Four Paws. Zatímco hospodářská zvířata jsou podle nich pod drobnohledem, pro ta společenská žádná jednotná databáze neexistuje. Ochránci zvířat proto o zřízení společného evropského registru usilují.

 

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Pixabay