Záchranáři vysvobodili kytovce z rybářských sítí. Miliony tvorů v nich ale zahynou bolestivou smrtí

Kanadským záchranářům se podařilo vysvobodit keporkaka z rybářské sítě na krevety. Kytovec se v ní zachytil při svém každoročním putování z Kalifornie na Aljašku. Další miliony tvorů ale takové štěstí nemají, upozorňují vědci. Spočítali totiž, že pokud by se všechny zapomenuté lovné šňůry spojily dohromady, omotaly by planetu dokonce osmnáctkrát.

Když ho lidé našli, vypadal naprosto zoufale. Tlamu měl omotanou lovnou šňůrou na krevety a za sebou táhl několik žlutých bójí. To mu bránilo v pohybu. Keporkaka solidárně doprovázeli další dva kytovci.

Tým záchranářů spolu s několika rybářskými loděmi se proto pustil do práce: keporkaka nejprve zbavil plastových bójí, pak mu pomohl i od nepříjemné šňůry. Kytovec mohl pokračovat dál na sever.

Příhoda, která se stala před deseti dny v Guzinském zálivu západně od Kanady, měla tentokrát dobrý konec. Vědci ale upozorňují, že miliony dalších mořských tvorů v zapomenutých lovných sítích zahynou. Umírají přitom pomalou a bolestivou smrtí. Badatelé totiž spočítali, že pokud by se všechny opuštěné lovné šňůry spojily dohromady, omotaly by Zemi dokonce osmnáctkrát.

„Podle našich odhadů se každým rokem ztratí v oceánu téměř dvě procenta všech lovných zařízení. To je opravdu dost rybářských šňůr na to, aby obklopily celou naši planetu několikrát,“ uvedla australská ekoložka Kelsey Richardsonová z Tasmánské univerzity. Při tvrzení vycházela z vlastního průzkumu, během kterého hovořila se 450 rybáři ze sedmi zemí světa.

Doporučujeme: I kosatky mají svoje „porodní asistentky“

V oceánu se podle ní „povaluje“ například 2963 kilometrů čtverečních tenatových sítí, kterým se říká plovoucí „stěny smrti“. V mořích totiž dokážou způsobit doslova jatka. Jde o jemně pletené sítě, které dřív visely z lodí kolmo dolů i několik desítek metrů a do šířky se táhly i šedesát kilometrů. Ryba proto neměla kam uniknout. Odhaduje se, že ve východní části Tichého oceánu bylo dříve takových sítí spouštěno každou noc až 50 tisíc. Uvěznily tak prakticky všechny živé tvory, jež zachytily svými oky.

Kromě nich v mořích pluje asi 75 049 kilometrů čtverečních košelkových nevodů neboli kruhových zátahových sítí, 218 kilometrů čtverečních vlečných sítí a 739 583 kilometrů dlouhých lovných šňůr.

Například jen v roce 2019 skončilo v těchto „sítích duchů“ více než tisíc žraloků a rejnoků.

Zdroje: server Vancouver Island Free Daily, Fisheries and Oceans Canada (DFO), magazín Science.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Unsplash
Video: Fisheries and Oceans Canada (DFO)