Nebezpečná krása

Dá se říci, že krása i kráska můžou být nebezpečné. Krása tím, že odpoutá pozornost od nějakých nedostatků, no a některá kráska tím, že tak nějak vůbec nevoní. Například ploštice zvaná kněžice pásovaná, které se někdy říká páskovaná, ostatně se dá najít i pod dvojím latinským názvem, Graphosoma lineatum anebo italicum. Tahle kráska je atraktivně červená, s podélnými černými pruhy. Že by právě proto italicum, když připomíná fotbalový dres italského AC Milan? Každopádně je to pořád ta jedna ploštice alias kněžice.

Říkal dědeček vnučkám při jejich sledování: „Pozor, všechny ploštice páchnou, takže i tato kráska. Ale když je budete jen pozorovat, nepostříkají vás. Vzpomínáte si, jak vám ty zelené nebo hnědé při česání rybízu posmrděly celou ruku?“

A tato krásně červenočerně pruhovaná není výjimkou. Umí rozprášit takový smrad, až je to protivné i jejím potenciálním predátorům, hmyzožravým ptákům. A ptáci, jak známo, nemají čich moc vyvinutý. Ale pachem dovedou odradit potencionálního útočníka i další hmyzí výtečníci, zejména prskavec anebo páchník.

Dědeček dodal: „Víte, holky, kněžice a ostatní ploštice nepoznají, že je člověk nehodlá sezobnout,  jim je podezřelý každý, kdo se k nim natahuje, natož když se jich dotkne! Z nich si můžete, děvčata, vzít příklad.“

Máme vlastně veliké štěstí, že tady u nás nežije opravdu nebezpečná krása, třeba jedovatí korálovci, nádherní jihoameričtí hadi, kteří vypadají jako korále, tedy náhrdelník. A tak jako my víme, že ploštice smrdí a je lépe se jim vyhnout, tak ví i každý Brazilec, Argentinec nebo Peruánec, že je tento krásný had jedovatý.

Inu, krása může být nebezpečná. I když u nás v Čechách je všechno takové mírnější, nejen pásmo. Nebezpečí smrti hrozí v podstatě jen od zmije, a to ještě jen někdy a slabším jedincům, a pokud jde o hmyz, tak pominu-li z jihu k nám pomalu pronikajícího pavouka zápřednici, je u nás nejvíce nebezpečný a protivný asi ten smrádek. Smrádek skutečný, ale velmi často i ten pomyslný.

Josef Duben