Díky za každý °C plus, popřípadě mínus

Když si představím, jak v zimě asi museli strádat naši blízcí příbuzní, ti ubozí, skoro holí, tedy spíš jen docela málo chlupatí Kromaňonci! V té zimě, se kterou podstatněji zarostlí Neandrtálci patrně neměli  žádný velký problém a možná se našim příbuzným ještě smáli. Zato tygr šavlozubý či medvěd jeskynní se jim nejspíš nesmál, ti si na ně spíš brousili zuby. Ještě že se začalo oteplovat!

Ano, přibývající teplo poněkud diluviální Homo sapiens asi těšilo, a zdá se, že tepla bude přibývat i nadále. A tak je možné, že  dnes tak adorované vlky nahradí drobnější šakali, i když ani s nimi to nejspíš nebude tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdáta. Ale hlasy šakalů, takové melodičtější a jemnější vytí, jsou uchu přece jen příjemnější než to vlčí. Rozhodně nezní tak výhrůžně. Pokud jde o skutečné či možné škody provázející změny klimatu, je již dnes zřejmé, že měnící se skladba živočichů či rostlin  přináší a bude přinášet problémy, podobného typu, jako třeba už dnes se po Evropě šířící z Asie pocházející psík mývalovitý, kterému se říká také mývalovec kuní, všežeroucí plzák španělský, anebo různé druhy hmyzu, jako komár tygří či všelicí paraziti…

Kterých živočichů bude s měnícím se počasím, větším teplem, popřípadě s většími výkyvy ubývat a kterých přibývat, o tom se dá jen spekulovat. A jak to bude s námi, s lidmi?

Kdo ví? Nevěděl by to asi ani Děd Vševěd. Nicméně věřím, že za nějakých sto, či tisíc let nějaký obdobný kouzelný dědeček přijde večer do své jeskyně v poušti, začichá a na svou manželku zavolá: „Čichám, čichám člověčinu, kohopak tu ženo máš?“ A v truhle schovaný Poušťáček si patrně strachy ani nevzpomene na svého literárního předka Plaváčka.

Ale třeba bude nakonec všechno úplně jinak. Snad jen jedno je jisté, že ještě dlouho budou lidé v zimě rádi za každý stupeň plus a v létě zase za každý stupeň mínus.

Josef Duben