Mlčeti zlato?
Ne v každé situaci se dá doporučit jednat podle přísloví: mlčeti zlato, mluviti stříbro. Pravda, než být prostořeký, nebo říci něco, čeho by posléze jeden litoval, to je opravdu lepší mlčet. Pro zvířata to neplatí, nemluví. Ale kdo je delší dobu pozoruje, ví, že i tak dovedou sdělit opravdu mnoho! Ano, beze slov dovedou vyjádřit radost či smutek, ba i nelibost, ale i projevit smysl pro situaci absurdní, možná vlastně i smysl pro humor. A co teprve zvířata, která mluví, ať už pohádková či skutečná.
Maminka četla dcerce pohádku, kde vystupoval mluvící holub. Pětiletá holčička poslouchala se zájmem, ale po chvíli se zeptala: „Ale holub doopravdy nemluví, že ne?“
Maminka souhlasí: „Jasně že ne, je to pohádka, ale existují ptáci, kteří se naučí mluvit lidskou řečí. Třeba papoušek žako, tedy papoušek šedý, ale i andulka, čili papoušek vlnkovaný, nebo loskuták, to je takový jihoasijský špaček. Počkej, pokusíme se najít příklad.“
A maminka hledá na You Tube, a už to má: „Podívej, tadyten pán má mluvícího papouška žako!“
Pán papouška vybízí, aby řekl „Mirku, Mirku“.
Papoušek to opravdu opakuje. To je radosti! Radost má ten pán i dcerka sledující video. Když v ten moment se papoušek ozve znovu: „Mirku, Mirku, máš v…. dirku!“ A opakuje to stále dokola, „Mirku, Mirku, máš v….“
Dcerka jásá, tohle slovo se přece normálně říkat nesmí. Maminka už jásá méně, a je jí jasné, že bude mít co vysvětlovat.
Mezitím papouškovu pánovi dochází trpělivost a učenlivému ptákovi opáčí: „Dej už pokoj, sám máš v…. dirku.“ Kupodivu na toto odbytí papoušek zareaguje, i jemu toho asi přijde až moc a přestane volat.
A maminka už ví, jak této příhody pedagogicky využít. Když bude dcerka nějaký vtípek opakovat do nekonečna, může jí připomenout: „Už dost, i ten pták tehdy pochopil, že mockrát opakovaný vtip přestává být vtipem.“
Nojo, jenže kdyby se člověk řídil pořád tím příslovím o zlatě, zamlčel ten úžasný vtip, a místo toho řekl jen něco stříbrného, ale mnohem korektnějšího, o co by společnost přišla! Skoro se chce říci: se zlatem je třeba občas ven! Ale opravdu jen se zlatem, zlatým nápadem. Zlatou myšlenku netajit!
Josef Duben
