Nejen o aerodynamickém paradoxu

Pojem paradox znamená písemné či slovní vyjádření, ve kterém čtenáře či posluchače na první pohled zaskočí určitá protichůdnost a nelogičnost, ale pak se najednou ukáže, že ona nesmyslnost byla jen zdánlivá. Například otázka: Co bylo dřív, slepice nebo vejce? Na tento manipulativní paradoxní dotaz se dá odpovědět obojím způsobem a obě odpovědi budou správné. Ale filosoficky, s podporou biologie, by se dalo říci, že se ptáci, a tudíž i slepice vyvinuli z nějakých dinosaurů, no a ti se množili vejci. Takže dřív bylo vejce. Ale není nakonec i toto poněkud krkolomné?

Klást si paradoxní otázky tohoto typu sloužilo k tříbení logického myšlení již u starých Řeků a možná i ještě starších Řeků. Popřípadě Kréťanů… Například Epimenidés, sám původem z Kréty, nějakých 600 let před Kristem řekl, že všichni Kréťané jsou lháři. Tomu se říká „paradox lháře“. Protože jak je to tedy doopravdy? Když je Epimenidés sám Kréťan a mluvil o Kréťanech… Říkal pravdu nebo lhal? Ve filosofii je zábavné se zamotat do různých často protichůdných tvrzení, a snažit se dokládat pravdivost toho či onoho. Když už je situace naprosto nepřehledná, je zkoumatel mnohdy blízek povzdechnutí Pontského Piláta: „Kde je pravda?“

Avšak s paradoxy je možné se potkat i ve fyzice, zde se ale ona zdánlivá nelogičnost dá změřit, popřípadě i vypočítat. Mám na mysli například paradox hydrodynamický, ve starších učebnicích fyziky zvaný „Hydrodynamické paradoxon“. Ten spočívá v tom, že v zúženém místě trubice s tekoucí kapalinou je nižší tlak. Zúženým místem kapalina totiž protéká rychleji, laicky by se dalo říci, že utíká, a proto nestačí tlačit na stěny trubice… Ha! Možná to tak i je, ale ve skutečnosti se to dá vypočítat podle Bernoulliho rovnice. Do toho se ale pouštět  nebudu, jen se pokusím shrnout, jak to funguje: při dostatečně velké rychlosti proudění kapaliny může její tlak klesnout natolik, že je nižší než tlak v okolním prostředí. V takovém případě může docházet k nasávání částic okolního prostředí, a to je princip vodní vývěvy. Ano, podtlak znamená nasávání.

Nasávání znamená snahu o vyrovnání tlaků, přibývání, ubývání, a také uvolňování. Není možné v této souvislosti analogicky pohovořit také o aerodynamickém paradoxu? Určitě ano, aerodynamický paradox je obdobný tomu hydrodynamickému, a nejjednodušší důkazem je fouknout mezi dva listy papíru, které jsou kousek od sebe, a ty se přiblíží, jakoby přisají v důsledku snížení tlaku. A třeba může být důsledek aerodynamického paradoxu i jaksi tajuplně sdílitelný? Napadlo mě to právě, když mi vyskočila před klávesnici kočka a začala usilovně příst. Zrychlené proudění vzduchu jejím „předecím“ ústrojím někde v průdušnici způsobuje kočce uvolňování energie, která posiluje a inspiruje jejího blízkého obdivovatele. Například k takovýmto úvahám. 

A kdo tomuto důkazu aerodynamického paradoxu zrovna nevěří, ať si vzpomene na ten film, ve kterém je scéna, jak na jednom místě mezi výškovými budovami v zúženém místě najednou tak fouká, že to bere klobouky a zvedá sukně. A pokud by na tomto místě náhodou šla čtyřnohá kočka, jistě by také v důsledku tohoto jevu přidala do kroku.

Nu, a to by ještě stál za zmínku psychodynamický paradox, ke kterému dochází při náhlém zrychlení myšlenek a nápadů. A důsledek? Dotyčný začne ztrácet soudnost, a v extrémním případě to může doprovázet i ubývání rozumu. Potíž je, že sám na sobě to člověk moc nepozná, a toho se tedy bojím. Jistým řešením může být osoba blízká, která na nebezpečí může upozornit. A může jí být vlastní žena nebo muž anebo také pejsek, či kočka, ti to zvládnou beze slov.

Josef Duben