Osel přepere hyenu i vlka. Podívejte se, proč ho řada farmářů „najímá“ na hlídání ovcí

Osli dokážou udržet na uzdě nejenom hladové vlky. Poradí si i s liškami, kojoty a rysy a dokonce i hyenami. Farmáři je proto „najímají“ jako zdatné ochránce ovcí.

„Je to hrdinka, co dokáže uchránit stádo,“ chválí statnou oslici Julio Ibarra z chilské provincie Cardenal Caro. Od doby, co si ji jeho farma pořídila, se k prý k ovcím nepřiblížil jediný predátor. „Oslice totiž považuje pastvinu za své území a ovečky za milované poddané. Jakmile zahlédne šelmu, okamžitě začne řádit,“ vysvětluje Julio. 

Stejné zkušenosti má i rančer Cristian Fuentealba z agropodniku Río Báker. Jeho farma testovala oslíky deset let a výsledky s obranou stáda jsou prý vynikající. „Jsou to velká a silná zvířata, která dokážou v zápalu boje i zabíjet. Zvládnou odehnat smečky divokých psů i lišky. Na jakéhokoliv vetřelce reagují hlasitě a s averzí,“ popisuje. Deset oslíků už proto jeho farma „zaměstnala“ a na další se chystá.

Jeden osel na 200 ovcí

Podle amerického rančera Cliffa Lindberga se osli hodí i na ochranu koz nebo krav. „Perfektně se sžijí s jakýmikoliv býložravci,“ řekl. Jejich chov je navíc poměrně levný – kromě občasného ošetření kopyt nic moc nepotřebují. „Osel se nasytí travami a listím na pastvě, kromě toho mu občas nasypeme trochu soli,“ dodal muž z Ontonagonu, který už má s oslíky jedenáctiletou zkušenost. 

Všichni farmáři se také shodují, že jeden osel ochrání až dvě stovky ovcí či koz v jednom stádě. Zvíře ale musí být dobře rostlé a musí mít také dobrý rozhled po krajině. Pokud je pastvina obehnaná hustými lesy, nemusí osel na nebezpečí včas zareagovat.

V Česku se přesto oslům moc pozornosti nevěnuje. Stáda tady hlídají spíš psi. Třeba podle odborníků z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR by si měl každý chovatel ovcí pořídit několik pasteveckých psů – na sto oveček jednoho. „Pokud je psů víc, jsou při případné obraně stáda sebevědomější,“ radí ředitel agentury František Pelcl.

Kromě toho doporučuje pevnou ohradu s elektrickým ohradníkem. Ta by měla být 2,4 metru vysoká a 0,6 metru zapuštěná pod zem – aby se šelma nemohla podhrabat. Oka na plotu by neměla být větší než osm centimetrů. Na všechna ochranná opatření přispěje chovatelům stát. „Ovci i vlci totiž do české krajiny patří,“ říká ředitel agentury František Pelcl.

Doporučujeme: Vlci, rysi a medvědi. Jak s nimi žít, lidé prozatím nevědí

KVÍZ: Co víte o šelmách v české krajině?

Zdroje: reportáž Burrita Pachita defiende ovejas, server M live, server Libertad Digital, server Cooperativa, webové stránky projektu Velké šelmy, tisková zpráva Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Pixabay