Jako ryba, jako pták, jako gepard ne
Neboli hlouběji, výše a rychleji! Aby se člověk uživil, je schopen ledasčeho, potopit se na dno moře, aby vylovil tu mušle perlorodek s perlami na okrasu dam, tu mořské houby, aby měli žáci čím mýt tabuli. I když dnes, dnes se takovými pravými mořskými houbami myjí lidé. Potopit se dá, po jistém tréninku, až do dvaceti metrů, přičemž rekord je něco přes sto metrů. Pohyb ve vzduchu, tedy jako pták. tj. bez motoru, býval dříve a vlastně dosud je spíše zábavou, a šlo hlavně o plachtění, či všelijaké balóny, vzducholodi, padáky.
No ale co rychlost na suchu? Lidské tělo sice má schopnost rychle běžet, ale rozhodně ne takovou, aby člověk doběhl geparda. A možná právě snaha dosáhnout větší rychlosti vedla jiným směrem. Osedlat si koně, velblouda, slona, využívat stroje poháněné lidskou silou, a posléze pohonem motorovým.
Povídám si s Hanušem o tom, jak se skoro každá lidská dovednost časem přetavila ve zdroj zábavy. Úžasné příklady lze najít v dávných i nedávných programech cirkusů. Možná nejčastěji se využívaly a využívají poznatky fyzikální pro akrobatické výkony, zvláště pak jednoduché stroje. Klika, páka, kladka, nakloněná rovina i šroub. Dodávám, co jsem si zapamatoval z fyziky, že šroub je vlastně navinutá nakloněná rovina.
A dokonce se u cirkusu uplatnilo i rychle se rozvíjející vzduchoplavectví! Vzduchoplavectví? Vybavuji si, že jsem viděl na starých cirkusových plakátech vyobrazený hned vedle šapitó se vznášející malý balon, pod kterým cvičenec na hrazdě provádí své kousky. A nebyl to výplod fantazie malíře plakátu. Více než před sto padesáti lety balón používala známá cirkusácká rodina Strohschneiderova, proslavená zejména provazochodci. Speciální trik spočíval v tom, že artista cvičil na hrazdě zavěšené pod balonem o průměru 16 metrů, na výšku měl 24 metrů. Záleželo však hodně na počasí. Když zafoukalo, balon i s artistou odlétl až za město. A zajímavé je, čím a jak se balon plnil. Hedvábný balon se navlékl na výduch z pece, ve které se topilo slámou, a když se pak naplnil teplým vzduchem, byl vypuštěn i s artistou.
O dnešku ani nehovořím, všech možných létacích pomůcek a udělátek je více, i když balony a padáky jsou stále k vidění, ale i paraglidy, což jsou vlastně také padáky. Pod vodu se s různými přístroji dá zanořit čím dál hlouběji. A na zemi? Tam se moc nezměnilo, člověk vyvine rychlost tak kolem 20 kilometrů za hodinu, přičemž maximum na kratší vzdálenost nečiní ani 40 kilometrů za hodinu. To pro geparda je 90 kilometrů za hodinu běžná lovecká rychlost, ale též jen na kratší vzdálenost.
Hlouběji, ještě výš a ještě rychleji, toť věčný lidský sen a touha. Překonat sám sebe! Ale pozor, moc hluboko i vysoko to zebe, a na zemi, na zemi před sebou není úniku.
Josef Duben
