Měl se vrátit do volné přírody. Místo toho skončil mrtvý na Vysočině
Když vylétal z francouzského centra Les Aigles du Léman, nikdo netušil, že jeho cesta skončí tragicky. Mladého orla mořského Courzieu totiž měla čekat naopak nadějná budoucnost – měl se naučit žít ve volné přírodě. Jenomže nakonec uletěl jedenáct set kilometrů jenom proto, aby našel na Vysočině smrt.
Jeho bezvládné mrtvé tělo nalezli pracovníci Ústavu biologie a chorob žijících zvířat u Lesonic na Třebíčsku. Poslali je tam francouzští kolegové, které na náhlé ukončení pohybu orla upozornila GPS vysílačka.
Původní podezření na otravu se nepotvrdilo. Pitva prokázala uhynutí po střelném zranění.
Jde o další děsivý případ, kdy někdo nelegálně zabil chráněného dravce. Jen od roku 2017 zdokumentovala specializovaná psí jednotka České společnosti ornitologické přes 600 zabitých zvířat. Ornitologové a policie nacházejí každoročně zhruba 30 až 70 zabitých dravců. Nejčastěji jsou otrávení zakázaným nervovým jedem karbofuran, který se v minulosti používal jako pesticid, posledních osmnáct let je ale v celé Evropě zakázaný. Trestné je i samo jeho držení.
Karbofuran je totiž extrémně nebezpečný jed. Zvířatům způsobuje ochrnutí svalstva, včetně toho dýchacího. Otrávená zvířata tak zpravidla umírají v bolestivých křečích udušením. Smrtelná je už velmi malá dávka – ptáky dokáže zabít i pouhého půl miligramu jedu na jeden kilogram živé váhy.
Ptáci skolení karbofuranem se poznají tak, že mají křečovitě zaťaté pařáty a roztažená křídla. Jed ovšem neohrožuje jen dravce, otrávenou nástrahu může spolknout klidně i jakékoliv jiné zvíře. Známy jsou dokonce i případy, kdy se takto otrávili i psi. Někteří z nich uhynuli.
Kvůli karbofuranu umírají nejčastěji káňata lesní, zhruba deset obětí ročně si jed vyžádá i mezi orly mořskými. Snadným terčem jsou pro otrávené nástrahy i luňáci červení a hnědí, kteří se často živí mršinami. Ornitologové ale našli i otrávené motáky pochopy či jestřáby lesní.
Orel je přitom u nás přísně chráněný druh. Je totiž ohrožený. Týká se nejenom orla mořského, ale i skalního, křiklavého a královského. Zákon o ochraně přírody a krajiny zakazuje nejenom jejich zraňování a usmrcování, ale i chytání nebo rušení. Pod ochranou jsou jak samotní ptáci, tak i jejich vejce a hnízda. Pokud orel někde zahnízdí, vyhlašují se kolem daného místa ochranná pásma. Veřejnost tam má zakázaný přístup a lesníci tam nesmí těžit dřevo.
Pokud někdo tato pravidla nerespektuje, měly by následovat tvrdé tresty. Základní sazba za zabití zvláště chráněných druhů – včetně orlů – jsou až tři roky za mřížemi. V případě závažného poškození biotopu kriticky ohroženého druhu se trest zvyšuje dokonce na osm let.
Problém je ale ten, že pachatele je velmi těžké vypátrat.
Posledních několik let se sice některé z nich podařilo dopadnout, a to díky úzké spolupráci policie se specializovanou psí jednotkou České společnosti ornitologické, bohužel ani to často nevedlo k pořádnému potrestání viníků. I usvědčení zabijáci chráněných zvířat totiž od soudu odešli s pouhými podmínkami.
Vůbec prvním odsouzeným travičem byl chovatel ryb z Klatovska, který v březnu 2019 u Mečichova na Strakonicku otrávil karbofuranem a endrinem dva orly mořské a dva krkavce velké. Při domovní prohlídce policie našla zásoby těchto zakázaných jedů. Soud ho odsoudil k odnětí svobody na 2,5 roku s podmíněným odkladem na 3,5 roku.
Levně od soudu vyvázl také třiasedmdesátiletý myslivec a chovatel holubů z Milovic na Břeclavsku, který dlouhodobě pokládal na veřejná prostranství blízko lesní cesty otrávená slepičí vejce a mrtvé holuby. Soud mu za to vyměřil jen tříletou podmínku. A to přesto, že takto usmrtil řadu živočichů včetně dvou kriticky ohrožených luňáků červených. Usvědčila ho domovní prohlídka, kde se našel karbofuran i stříkačky. Muž se nakonec i přiznal.
Zatím posledním odsouzeným byl dvaapadesátiletý myslivec a chovatel loveckých psů z Příbramska, který u svého rybníka v obci Jesenice pokládal kapry potřené karbofuranem. Jako návnady. Zabil tím dva orly mořské a dalších šest volně žijících zvířat včetně dravců a šelem. Pachatel se v úvodu vyšetřování přiznal, od soudu tak odešel s dvouletým odnětím svobody s podmíněným odkladem na tři roky.
Takové „tresty“ jsou naprosto směšné. Soudy sice argumentují tím, že jde o starší a prozatím netrestané osoby, které se navíc samy přiznaly, pachatelé ale trávili zvířata dlouhodobě. To ale nikdo v potaz nebere.
Je naprosto nezbytné, aby za zabíjení kriticky ohrožených dravců konečně začaly padat opravdu tvrdé tresty.
Doufám, že nejaktuálnější případ a jeho mezinárodní přesah konečně povedou k tomu, že se na vyšetřování těchto případů vyvine mnohem vyšší tlak. A že to soudy přinutí vynášet nepodmíněné tresty. Obzvlášť žádoucí je to v případech opakovaného trávení.
Jinak se může stát, že tyto vzácné dravce z naší přírody zcela vyhubíme. Jak už se ostatně u orla skalního v minulosti stalo.
Evžen Korec
biolog a ředitel ZOO Tábor
Úvodní foto je ilustrační. Zdroj: / Wikimedia Commons / CC BY-SA 3.0
RNDr. Evžen Korec, CSc.
je vystudovaný molekulární biolog a genetik. Je to spoluautor jedenácti patentů v oblasti molekulární biologie a genetiky a více než dvaceti vědeckých publikací ve špičkových světových časopisech.
V roce 2015 se stal majitelem Zoologické zahrady Tábor, které hrozil zánik a rozprodej nebo utracení zvířat. Protože má ale zvířata velmi rád a jejich osud mu není lhostejný, rozhodl se zoo zachránit. Už v červnu roku 2015 se podařilo ZOO Tábor znovu otevřít pro veřejnost. Generálním sponzorem této zahrady se stala společnost EKOSPOL, kde je Evžen Korec generálním ředitelem a předsedou představenstva.