Přišly o střechu nad hlavou. Teď se v prvním českém vlaštovčím domě ozývá nový život

Na první pohled vypadá jako zapomenutá vlaková zastávka. Nebo kůlna. Ve skutečnosti jde ale o speciální zařízení, které slouží vlaštovkám a netopýrům. Mohou tam bydlet a odchovávat mladé. Řeč je o prvním českém „vlaštovčím domě“, který vyrostl v Rozkošské ulici v Havlíčkově Brodě. Letos poprvé se v něm ozývá švitoření.

Vlaštovčím dům vznikl na doporučení Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. V místech, kde stojí, se totiž původně nacházela stará hospodářská budova. Ptáci i netopýři ji celá desetiletí hojně využívali. Jenomže pak musela zchátralá historická stavba pryč – ustoupila rozsáhlému developerskému projektu. Ochránci přírody se proto začali obávat, aby spolu s ní nezmizela i notně prořídlá populace vlaštovek. Doporučili proto investorovi kompenzační opatření – tedy vybudovat původnímu zvířecímu obyvatelstvu náhradní hnízdiště.

A stalo se. V polovině května se kousek od původního statku objevil nový „vlaštovčí dům“. Podle Karolíny Šůlové z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR je asi 24 metrů čtverečních velký a pět metrů vysoký. „Je důkladně zabezpečen proti vniknutí predátorů, v tomto případě především koček a kun nebo kavek,“ uvádí. Přízemní část je určená pro hnízdění vlaštovek, půdu a opláštění si mohou zabrat netopýři. Mají tam spoustu pohodlných úkrytů. „Dům už má dokonce i první obyvatele, vlaštovky v současné době sedí na snůšce,“ popisuje Šůlová.

Vlaštovky v Česku bývaly běžné, rády hnízdily třeba ve stájích nebo chlévech. Se zánikem drobných zemědělských objektů ale většina hnízdišť skončila. „Ve městech jsou podmínky pro vlaštovky mimořádně obtížné, pokoušejí se zabydlet například v halách  obchodních center nebo v rozlehlých garážích. To se ale většinou nesetkává s pochopením vlastníků a provozovatelů,“ připomíná Šůlová.

Vlaštovky jsou navíc při umísťování svých hnízd velmi konzervativní. Vytrvale se vracejí do míst, která dobře znají a kde už se jim podařilo vyvést mladé. Nové lokality obsazují jen obtížně. „I proto nebylo jisté, jestli nově nabídnuté obydlí najdou a využijí,“ podotýká.

Bláto a ptačí zpěv

Ochránci přírody se jim proto snažili co nejvydatněji pomoci. Vedle nového obydlí jim vytvořili umělou kaluž, kam každý den doplňovali vodu. „Pro vlaštovky je totiž obrovsky důležité bláto. Jen s jeho pomocí dokážou postavit hnízda,“ vysvětluje Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Od poloviny dubna navíc pouštěli vlaštovkám nahrávky jejich zpěvu. Tím je do domku postupně nalákali.

Po měsíci se dostavil úspěch – vlaštovky dům skutečně objevily. „Nejprve jsme na fotopasti zaznamenali vlétnutí jednoho samce, který se ale po několika dnech vrátil i se samičkou. Dům pak začaly navštěvovat i další vlaštovky. Věřím, že si na nové místo zvyknou,“ doplňuje Hlaváč. 

Pozemek pro stavbu vlaštovčího domu poskytlo město Havlíčkův Brod. „Jsme moc rádi, že jsme mohli touto formou přispět k ochraně a podpoře vlaštovek v našem městě,“ říká jeho starosta Zbyněk Stejskal.

Z výsledku má nakonec radost i developer. „Pokud vím, jde o první dům pro vlaštovky v Česku. Návrh jsme proto od počátku konzultovali s odborníky z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR,“ řekl investor Adam Hlaváč.

Co všechno dovedou ptáci? Zkuste si náš kviz:

Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a město Havlíčkův Brod.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Václav Hlaváč,  Agentura ochrany přírody a krajiny ČR