Mámy netopýrů žvatlají na svá mláďata. Jako lidské matky na kojence

Mámy netopýrů se chovají stejně jako ty lidské: když mluví se svými dětmi, tak žvatlají. Zjistili to vědci z amerického Smithsonian Institute, kteří se zaměřují na tropický výzkum.

„Je to stejné jako u lidí. Samice netopýrů komunikují se svými čerstvě narozenými potomky jinak než s dospělci. Jejich hlas má odlišnou barvu, výšku i intonaci,“ shrnuje výsledky bádání jedna z autorek výzkumu Mirjam Knörnschild.

Netopýří matky tak podle ní poskytují miminkům pozitivní zpětnou vazbu. Něžně je povzbuzují k jídlu i dalším aktivitám. Stejným hlasem jim také odpovídají na první pokusy o „netopýří řeč“. Změní se to až po třech měsících, kdy mláďata trochu odrostou.

Je to vůbec poprvé, co vědci něco takového popsali. Chování netopýřích samic podle nich nápadně připomíná žvatlání lidských rodičů při komunikaci s kojenci. Také lidské matky zpomalují řeč, zvyšují hlas a mění jeho barvu. Tím se snaží upoutat pozornost svého dítěte a usnadnit mu odposlouchání řeči.

„Komunikace netopýrů je zjevně složitější, než se myslelo. Zpětná vazba rodičů je evidentně důležitá nejenom při učení lidských mláďat, ale i mláďat jiných druhů,“ uvedla Ahana Fernandez – hostující vědecká pracovnice institutu, která tento výzkum provedla jako součást své disertační práce. Nové poznatky podle ní otevírají cesty pro další výzkum v oblasti biolingvistiky.

Ukecaný dobytek

Zvířecí řečí se nedávno zabývala také  doktorandka Alexandra Greenová z Univerzity v Sydney. Ta ale zkoumala jazyk hovězího dobytka.

Nahrála si 333 hlasových projevů, které pocházely od osmnácti různých krav. „Vybrala jsem si jenom taková bučení, která byla vysokofrekvenční a která zvířata vydávala s otevřenými ústy,“ popisuje svůj postup badatelka. Zaznamenala si také situaci, při které jalovice zvuk vydávala. Pak to celé zanalyzovala.

Zjistila zajímavé věci.  „Třeba to, že spolu zvířata komunikují prakticky o všem. Krávy spolu mluví v období sexuální aktivity, při čekání na žrádlo nebo když jim potrava zrovna moc nechutná a odmítají ji,“ popisuje svá zjištění badatelka. Povídají si samozřejmě také matky se svými telaty. „Pocity si ale krávy sdělují i v okamžiku, kdy jsou odděleny od zbytku stáda,“ doplňuje. Vyjadřují své nadšení, vzrušení, odhodlání i úzkosti.

Jak často která jalovice mluví, je podle Greenové individuální. „Některé krávy jsou ukecané, jiné spíš stydlivé,“ říká. Jednotlivá zvířata mají také velmi rozdílné hlasy.

„Bylo to jako vyvíjet překladač pro Google,“ směje se svému výzkumu Alexandra Greenová. O výsledcích jejího bádání informoval magazín Scientific Reports. Zvířecí zprávy o něm psaly zde.

Autor: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Pixabay