Desetina psů zahyne pod koly aut. Hlavně za nižší viditelnosti v zimě

Stovky psů každoročně skončí pod koly aut. Děje se to nejčastěji v zimě, když je špatná viditelnost a na cestě námraza. Podle veterinářů jsou úrazy po dopravních nehodách dokonce jednou z nejčastějších příčin úmrtí domácích mazlíčků. Zahyne při nich až třináct procent všech psů.

„Jakmile jsem toho psa uviděl, dupl jsem na brzdu,“ vzpomíná na příhodu z loňského ledna pětačtyřicetiletý řidič modré Octavie. Pes mu vběhl do cesty, když proháněl zajíce z nedalekého lesíku. Vyhnout se mu prý nešlo. Na cestě totiž byla námraza a zvíře bylo v odpoledním šeru špatně vidět. Skončilo pod koly a zahynulo.

„Psa si poté převzal jeho šestasedmdesátiletý majitel, který byl přítomen na místě,“ konstatoval už jenom olomoucký policejní mluvčí František Kořínek. Protože si chovatel své zvíře nezajistil, čekalo ho ještě jedno nepříjemné překvapení: několikatisícová pokuta. „Dopustil se tím totiž přestupku,“ doplnil mluvčí.

Podobných příběhů se na českých silnicích odehrají každoročně desítky. Třeba jen za prvních devět měsíců tohoto roku srazili řidiči aut skoro 140 pejsků. A to se do statistiky, kterou sestavuje Centrum dopravního výzkumu, nemusela dostat všechna zvířata. Pokud je totiž pes malý a nezpůsobí řidiči žádnou škodu na autě, řada lidí nehodu nenahlásí. Přestože by měli. 

Doporučujeme: Vyhnout se lidem. Zvířata začínají žít v noci, není to pro ně ale přirozené

Z dlouhodobé statistiky přitom vyplývá, že většina psů skončí pod koly aut právě v zimě – tedy v období od listopadu do února. Důvod je jednoduchý: „Je dřív tma, takže jsou psi hůř vidět,“ vysvětluje Michal Bíl z Centra dopravního výzkumu. Nehody se podle něj nejčastěji stávají přímo v obci, nebo v její bezprostřední blízkosti. To znamená tam, kde psi chodívají na procházku.

Velké procento nehod dopadne pro zvíře fatálně. „Podle studie, kterou si nechalo zpracovat vedení brazilského města São Paulo, umírá právě na úrazy způsobené dopravními nehodami třináct procent všech psů,“ vypočítává veterinářka Daniela Patricia Tozetto z Federální univerzity Paraná.

Jde přitom o úmrtí zbytečná. Podle Petry Vojtíškové z organizace Home4Pets by jim totiž zabránilo málo: stačilo by nepouštět psy z vodítka. Zvlášť pokud se s nimi člověk pohybuje v neznámém prostředí.

Základ je správné vodítko

„Ze všeho nejdůležitější je prevence. Chovatel by měl svého psa vždy dobře zabezpečit, a to pořádně nasazeným obojkem a kvalitním vodítkem,“ připomíná Petra Vojtíšková. Lidé by se podle ní měli vyhnout například flexi vodítkům, která jsou oblíbená hlavně u majitelů malých plemen. „Pokud se totiž pejsek splaší a uteče, zvuk chrastící plastové rukojeti ho při útěku ještě více vyděsí,“ vysvětluje. Obojek je podle ní dobré vybavit ještě i GPS lokátorem, který psa v případě útěku vypátrá.

Pokud už se pes ztratí a zraní se pod koly aut, měl by k němu člověk přistupovat obezřetně. Platí to nejenom pro cizí osoby, ale i pro samotného majitele zvířete. „Pes totiž může být dezorientovaný a v šoku, tím pádem i agresivní,“ vysvětluje psí terapeutka a administrátorka webu Prvnípomocpropsy.cz Zuzana Wildmannová. Mohl by proto kohokoliv v okolí pokousat. „Přestože nemá žádné viditelné zranění, je vždy dobré psa odvézt i na nejbližší veterinu. Může totiž například vnitřně krvácet, nebo mít jiný ne zcela zjevný zdravotní problém,“ doplňuje žena.

Majitel psa spolu s řidičem auta by měli také informovat policii. Pokud zvíře uhyne a nemá poblíž žádného páníčka, měl by se o ně postarat příslušný obecní úřad.

Doporučujeme:  Čtvrtinu štěňat vezmou od matky předčasně. Skončí pak v útulku

A jak je to s odpovědností za škodu? Podle advokáta Roberta Plicky je na vině většinou chovatel psa. „Pokud jel řidič v souladu se všemi předpisy a nesrazil zvíře úmyslně, zůstává odpovědnost na majiteli zvířete. Měl si totiž svého mazlíčka uhlídat,“ vysvětluje Plicka. Pokud tedy zvíře způsobilo jakoukoliv škodu na autě, uhradí ji právě jeho páníček.

Totéž platí i pro jiná zvířata. „Ze soudní praxe je známý například případ, kdy jezdec nezvládl svého koně, a poté co z něj sesedl, mu splašený kůň utekl. Zvíře pak vběhlo do vozovky a způsobilo dopravní nehodu. Při ní se nejenom zranilo, ale způsobilo i škodu na autě. Soud pak rozhodl, že odpovědný za škodu je vlastník koně,“ ilustruje současnou praxi Plicka. 

Trest ale může čekat i na řidiče auta. A to v případě, že by od nehody ujel. „Tím by se totiž dopustil přestupku, za který mu lze udělit až pětitisícovou pokutu,“ doplňuje Robert Plicka. Jestliže by se něčeho podobného dokonce opakovalo, mohl by takový člověk přijít až na šest měsíců o řidičák. 

Ještě hůř by dopadl takový řidič, který by srazil zvíře úmyslně. „Zvlášť pokud by tím jeho majiteli způsobil škodu nikoli nepatrnou – tedy vyšší než pět tisíc korun,“ připomíná právník. Za tento trestný čin by mohl jít řidič až na rok do vězení.  „V krajním případě úmyslného jednání, jehož cílem bylo usmrcení či týrání zvířat, se může jednat i o trestný čin týrání zvířat, za což pachateli v nejzávažějších případech může hrozit trestni odnětí svobody v délce dvou až šesti let,“ uzavírá Plicka. 

Statistika psů sražených na silnících (v období od 1. ledna do 4. října 2020):

Autor: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Freepik