Dobře utajená kočka

Kdo jen tak zběžně pozoruje své okolí, prakticky nemá šanci si kočky všimnout, a pokud ano a podívá se ještě jednou, už tam není a řekne si asi, že se zmýlil. Kde by se tady přece vzala!?

Může tomu být i naopak, a to zejména u domácí kočky. Kdepak je? Celé odpoledne se neukázala! Chci to říci ženě, otočím se od klávesnice, a hle, kočka podřimuje na koberci za mnou. Dovede se objevit nečekaně a nečekaně i zmizet, chce-li o sobě dát vědět, mňoukne, nebo zadupe na schodech, po nichž jindy vybíhá zcela neslyšně. Ale to každý, kdo má s kočkou co do činění, dobře ví. Ví také, že se kočka vyskytuje docela často v literatuře. Ne, nebojte se, nebudu vyjmenovávat. Bylo by to na hodně řádek.

A právě proto jsem si vzpomněl na knihu knih, na Bibli, zdalipak i tam lze kočku najít. A v jakých souvislostech. Však i Werich s Voskovcem zpívali: „…čtěte Bibli, tam to všechno je.“ S texty novozákonními jsem obeznámen docela dobře, i ve Starém zákoně se snad trochu dokážu orientovat. Ale pravda je, že člověk tyto řádky čte z docela jiných důvodů, pro poučení, z důvodů historických a samozřejmě náboženských. Neuvědomil jsem si ale, že bych zde někdy něco o kočce četl, a to je zde zmíněna v různých souvislostech celá řada zvířat. Leckdo si jistě vybaví ovce, beránka, ryby, kozly, holuby, osla, vola, prasata, lva, dokonce i vrabce či pelikána. V páté knize Mojžíšově je uveden celý soupis zvířat, která se jíst smějí, a která nikoli.

Například pro někoho dnes bizarně znějící zákaz jedení zajíce, damana nebo sov či netopýrů atd. Avšak kočka v Bibli nikde zmíněna není a přitom v biblické době zcela jistě byla vítaná v okolí lidských obydlí, zejména tam, kde bylo uskladněno obilí. A o sýpkách se v Bibli přece hovoří. Tak proč ne o kočce? Protože je to zbytečné, však všichni dobře vědí, jak vypadá, jak se chová, tak se o ní v Bibli nepíše, podobně jako o celé řadě dalších zvířat. 
Nicméně poznávat věci nadpozemské lze i prostřednictvím zvířat. Co třeba zpěv ptáků, jejich elegance, let, tajuplný svět hmyzu, pohled srny, laně, nebo býka či zajíce anebo obyčejné myši. Ale přece jen, přijde mi, že při pozorování kočky člověka napadají myšlenky často hlubší a je tomu tak zřejmě i díky její schopnosti se nečekaně objevovat a zase mizet.

Josef Duben
povídka z knihy Věřím v kočku, a v život věčný
Celá kniha je ke stažení na webu Hoax

Doporučujeme: VIDEO: Fascinující záběry, jak pijí kočky a psi