Jak připravit psa na příchod miminka? Hlavně žádnou hysterii, radí moderátorka Gabriela Lašková

Chvíli to vypadalo beznadějně, přiznává známá moderátorka Gabriela Lašková. Když čekala své druhé miminko, její pes se proměnil k nepoznání. Probudila se v něm žárlivost a na všechny okolo vrčel. Známí jí proto radili, aby dala zvíře pryč. Ona si ale najala psího trenéra. Výsledek: „Hugo je zase náš miliónový pes. Dokonce miminko hlídá,“ říká s úsměvem bývalá Česká Miss.

První slovo vašeho staršího syna Benedikta prý nebyla „máma“. Bylo to jméno vašeho pejska Huga. Je to pravda?
Je. První zřetelné slovo, které syn vypustil, bylo opravdu Hugo. On má totiž našeho pejska strašně moc rád.

Při jaké příležitosti to bylo?
Syn se koupal ve vaně a pořád na pejska volal. Bylo to takové to radostné zvolání z vany, že pejsek přišel za ním. (Směje se.)

Říká se, že pokud dítě vyrůstá ve společnosti zvířete, naučí se větší empatii. Co myslíte? Platí to i pro vaše dvě děti?
Myslím, že platí. Od miminka je učíme, že musí mít k pejskovi velikou úctu i respekt, že to není žádný plyšák na hraní. Zvlášť pokud jde o našeho Huga, který má složitou povahu a svoje nálady.
            S naším pejskem to totiž nikdy nebylo jednoduché. Od začátku jsme měli problémy i s jeho výchovou. Je adoptovaný z útulku, takže má svoje mindráky, o kterých nevíme, kde se vzaly. V určitých situacích má strach a je nejistý. Musíme s ním proto zacházet velmi opatrně, ohleduplně a s láskou. A to samé učíme i naše děti.

Pokud byly s Hugem už dříve problémy, jak probíhalo přijetí potomků do smečky? Bylo hladké, nebo ho provázely komplikace?
V případě prvního syna se nedělo nic, přijetí do smečky bylo hladké. Hugo se tvářil spokojeně během těhotenství i po porodu. S příchodem druhého miminka ale začal být pejsek nervózní. Byl bázlivý, agresivní a z nepochopitelných důvodů se začal ukrývat pod stolem a pod gaučem. Vrčel na nás. My jsme tomu vůbec nerozuměli, protože pro nás to byl pořád milovaný člen rodiny. Rozhodli jsme se to proto řešit.

Jak?
Jakékoliv rady známých, abychom dali pejska pryč, pro nás byly nepřípustné. Oslovili jsme proto psího trenéra Adama Holeksu, se kterým jsme měli dobré zkušenosti už z výcviku. Ten nám skvěle poradil.

Co konkrétně jste podnikli?
Několik věcí. Jednak jsme Huga nechali vykastrovat, jednak jsme mu udělali vlastní místečko v samostatném pokoji – aby měl větší klid a nebyl vystaven žádnému stresu. Snažili jsme se ho taky utahat, protože je pravda, že jakmile jsme se začali věnovat dětem, na pejska najednou zbylo méně času. A to i přesto, že jsme se snažili, aby tomu tak nebylo. Každý den jsme se proto pokusili Huga vydovádět, aby neměl potřebu na nás dorážet. No a srovnalo se to. Dnes je Hugo zase náš miliónový pes. Dokonce miminko hlídá – když začne mladší syn Vincent plakat, pejsek mě na to dojemně upozorní.

Je nějaká speciální rada, kterou byste dala všem nastávajícím rodičům s pejskem v domácnosti?
U každého mazlíka to asi bude trochu jiné, každý to může snášet odlišně. Obecně bych ale všem doporučila neupírat pejskovi pozornost a snažit se mu ztracený čas vynahradit. Je třeba mu pořád dávat najevo, že je součástí rodiny, že v ní má stále svoje pevné místo. Pokud se přesto objeví problémy, neměli by je lidé podceňovat. Hned by si měli najít odborníka, který má s výchovou a výcvikem psů zkušenosti. Případů, kdy pes pokousal dítě, je totiž taky dost.

Text: Veronika Rodriguez
Fotky: facebooková stránka Gabriely Laškové,
publikováno s jejím laskavým souhlasem