Hvězdy a outsideři útulků. Lidé chtějí jorkšíry, na ocet jsou černé kočky
Osm minut. Jen tak krátká doba stačí většině lidí k tomu, aby si vybrali svého čtyřnohého přítele z útulku. Obvykle sáhnou po kočce či psovi světlé barvy a dlouhé srsti. Naopak černá zvířata zůstávají dlouho na ocet.
Vypadal žalostně. Tlapky měl plné drobných šrámů a na levém boku se mu rýsovala obří lysina. Někdo ho zřejmě jako štěně popálil nebo poleptal. Jakmile navíc vrzla branka od kotce, bázlivě se schoulil do kouta.
„Přesto nám ten pes okamžitě učaroval. Stačilo se mu podívat do očí a bylo vymalováno. Za deset minut byl náš,“ vypráví Valerie, jak si adoptovala svého prvního psa z útulku. Šlo o béžového křížence německého ovčáka ovčáka.
Příběh Valerie je jako vystřižený z učebnic veterinářů. Když zvěrolékaři zkoumali, co všechno ovlivňuje osud zvířete v útulku, přišli na zajímavou věc: lidé musí při výběru mazlíčka zažít lásku na první pohled. Svého budoucího čtyřnohého přítele si totiž vybírají v průměru jenom osm minut.
Jakékoliv kousky, které během této doby zvíře předvede, přitom na adopci nemají valný vliv. Mnohem důležitější je vzhled. Podle toho si vybere psa či kočku až šedesát procent všech návštěvníků útulků. Velkou roli hrají také podmínky, v jakých se opuštěná zvířata nacházejí.
Několik studií českých veterinářů potvrdilo starou známou věc: vůbec nejhorší to mají u českých chovatelů černá zvířata. Než najdou svého vytouženého páníčka, stráví za plotem útulků i dvakrát delší čas než ostatní. Černí psi tam zůstanou v průměru 42 dní a kočky dokonce 111 dní.
Doporučujeme: Veterináři varují: Přípravky na odčervení přestávají účinkovat
„Černé kočky jsou zjevně stále spojovány s negativními vlastnostmi. Jako by se s nimi táhl odér pověry, že nosí smůlu. Část lidí se na ně dívá skrz prsty,“ potvrzuje zjištění veterinářů také Libuše Pelikánová z plzeňského útulku Fousky. Svou roli ovšem může hrát i skutečnost, že černá zvířata se mnohem hůře fotí. Pokud si tedy někdo vybírá mazlíčka přes internet, uvidí často jen nezajímavý flek. Listuje proto fotkami dál.
Oblíbená jsou naopak zvířata světlých a neobvyklých barev. „U psů jde konkrétně o zlatou, šedou nebo bílou,“ popisuje výsledky průzkumů veterinář Jiří Žák. U koček slaví úspěch kožichy modré, stříbřité nebo zajímavě mramorované. Lidé tak mají podle veterinářů pocit, že si neberou domů jen obyčejnou micku z ulice, ale nějaké vzácnější plemeno. Byť to není pravda. Pokud je k tomu srst zvířete ještě i o něco delší a mazlíček je i kastrovaný, má prakticky vyhráno.
U psů záleží na i na konkrétní rase. Podle průzkumů veterinářů vítězí především malá společenská plemena, která se bez problémů vejdou i do křesla. To znamená špicové, knírači, trpasličí pinčové, jorkšíři nebo teriéři. „Žádaná jsou ale i obří plemena jako dogy nebo novofundlanďani. Nejsou totiž tolik obvyklá,“ doplňuje Jiří Žák.
Naopak nahnuté to mají kříženci a agresivní bojová plemena. Z těch mají lidé většinou respekt. Pokud je ovšem poznají. „V jednom americkém útulku totiž zjistili, že pokud z kotců s pitbuly sundají cedulku s názvem bojového plemene, šance na adopci se několikanásobně zvýší,“ popisuje budoucí veterinářka Veronika Vojtkovská. Doplňuje, že šanci na osvojení má vždycky spíš mladší zvíře než senior.
Z průzkumu veterinářů ale vyplynula ještě jedna zajímavá skutečnost: mnohem lepší výsledky mají při hledání nových domovů svým svěřencům malé soukromé útulky. Velká městská zařízení za nimi pokulhávají. Zatímco v soukromých depozitech najde domov až 91 procent zvířat, v městských útulcích je to jen 79 procent.
Doporučujeme: Šestý smysl zvířat: povodeň či zemětřesení vycítí i týdny dopředu
„V soukromých útulcích, což jsou většinou menší zařízení rodinného typu, se totiž zvířatům dostává mnohem větší péče a pozornosti. Ošetřovatelé psy pravidelně venčí a s kočkami si hrají,“ vysvětluje Veronika Vojtkovská.
Naopak v městských útulcích podle ní zvířata trpí nudou, izolací a frustrací. „Časem se u nich kvůli tomu mohou projevit i poruchy chování,“ doplňuje budoucí veterinářka Veronika Vojtkovská. Zvířata z velkých zařízení jsou podle ní také častěji vrácena z adopce zpět.
Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Pixabay
Vyšlo také na webu Deníku
Jak psa nebo kočku uvyknout na nový domov?
Pokud si bereme psa či kočku z útulku, měli bychom myslet hlavně na jejich blaho a vytvořit jim už od začátku co nejlepší podmínky. Na nový domov si pak zvyknou rychleji. Jak tedy postupovat?
Mladým a aktivním lidem bych doporučovala adoptovat si mladá zvířata. Totéž platí i pro rodiny s dětmi. Naopak starší lidé by měli zvolit zvíře, které je neutahá. Ovšem má to jeden háček: pokud se rozhodnou vzít si do péče dospělého jedince, měli by mít už s daným druhem nějakou dřívější zkušenost.
Pro vzájemné poznání je dobré udělat si pár dnů volna. Zvíře bychom také měli nechat v novém domově v klidu „rozkoukat“ a příliš s ním nekomunikovat a nemanipulovat. Prostě dát mu čas na pozorování a pochopení, jak to v domácnosti chodí, a jen občas ho vyzvat ke společné (dobrovolné) aktivitě, spojené s nějakou pochoutkou.
Poměrně častým problémem útulkových psů bývá neschopnost snášet samotu. Potíže mohou vzniknout i kvůli nevraživosti vůči jiným psům. Proto doporučuji opatrně otestovat, jak na tom pejsek je, dříve než ho vystavíte plné zátěži tedy delší samotě nebo společnosti dalších psů.
Kočky se zase někdy ocitnou v útulku proto, že byly vyhozeny z domu kvůli nečistotnosti. Proto je dobré nové kočičce nachystat několik záchodků s různým substrátem na různých místech, aby si mohla vybrat ten, který jí vyhovuje. Pro začátek je dobré jí také zabránit v přístupu do ložnice nebo na místa, kde by její případná loužička napáchala příliš velkou škodu.
Odpovídá MVDr. Hana Žertová, veterinářka a zvířecí psycholožka
