Koučem mentální rozpolcenosti

Rozpolcený bývá zřejmě jenom člověk, ze zvířat pak leda Buridanův osel, tedy ne osel skutečný, ale osel, jímž prý osvětloval rozpolcenost či  nerozhodnost filosof Jean Buridan na počátku 14. století. Tento osel, tedy ten Buridanův, se nemohl rozhodnout, zda pojí sena z jedné nebo druhé otýpky, no a nemoha se rozhodnout, pošel mezi nimi hlady.

Protichůdná řešení, stanoviska, protichůdné myšlenky, pocity, zmatek, nerozhodnost, dvojznačnost, to všechno je rozpolcenost. Jde také použít odbornějšího termínu ambivalence, ze kterého však naléhavost vyplývající z výrazu rozpolcenost není tak zřejmá. Ambivalence je konstatování, že vedle sebe jsou dva pojmy, které platí, ambo dva a valeo platit. Třeba zároveň cítit lásku a nenávist.  

Je to dobře? Je to žádoucí? A jaké má rozpolcenost či ambivalence důsledky? V současné době roste poptávka po koučích, kteří dotyčného nejistého a rozpolceného navedou na správné řešení či rozhodnutí. Ovšem úměrně poptávce po koučích, roste i nabídka kurzů pro kouče. Proč ne, kouč je vlastně trenér, že? A jak známo ze sportovní praxe a terminologie, takový kouč musí mít nějaké vzdělání a tudíž i zkoušky.

Donedávna stačili na výchovu rodiče, kněz, učitelé a vychovatelé. Nyní se zdá, že už jsou všichni krátcí, jak na výchovu, tak pro navedení na správnou cestu. Ovšem, která to je ta správná cesta, zeptá se leckdo, a jsme u rozpolcenosti. Rozhodnout se, to totiž znamená přijmout zodpovědnost. Pokud člověk, a je jedno zda mladý nebo starý, není schopen říct ani A, a natož pak pokračovat k B, tak je zralý na více či méně autoritativního kouče. Avšak, co když narazí na takového kouče, který sám moc nemá jasno v tom, co je dobro, zlo a smysl života vůbec? 

Raději asi ponechám tyto úvahy nedokončené a případné otázky nezodpovězené a vrátím se spíš k oslovi, ale třeba i ke koze, koni či kočce. Ale přece jen i k člověku. Jak je totiž zajímavé, že lidé, na rozdíl od zvířat, jsou při pohledu zezadu všichni pořádně a viditelně rozpolcení. A možná hlavně proto nosí kalhoty či sukně, jako kdyby se se za to styděli?

No a já, kdybych byl koučem, asi bych poradil: Nač se tolik trápit, vždyť rozpolceně se čas od času cítí skoro každý…

Josef Duben