Musí se jmenovat

Každý člověk musí mít jméno, však i první člověk je měl. A proč?, zeptá se malé dítě. No proto, aby na něj Stvořitel mohl zavolat, například, kam se mu schoval. Opomíjím jméno rodové, tím se neoslovuje. I když někdy také ano: „Člověče, kam se to cpete?“, například, když se sice oslovuje člověk konkrétní, ale nezná se jeho jméno. A tak má jméno odborné, rodové, obdobně i každé zvíře. A jméno vlastní? To má jen zvíře domácí a to si pojmenuje každý sám.

Ano, divoká zvířata dostávají jména odborná, a to jak latinská, platná a použitelná mezinárodně, tak podle jednotlivých jazyků. A že je pořád, co pojmenovávat! Každým rokem se prý objeví několik desítek nových tvorů. Není pak divu, že mnoho zoologů touží najít si také svého neznámého živočicha, a sami jej pojmenovat. Pokud možno originálně, a pokud ne neskromně rovnou jménem svým, tak třeba i s využitím jména cizího. Jako v poslední době, kdy byl pojmenován takový nenápadný had, taková malá bronzová užovka to je, co žije v někde v Himálaji, Anguiculus dicaprioi, tedy had DiCapriův. Má to být výraz uznání za hercovy ochranářské aktivity.



Vzhledem k tomu, že nově objevení živočiši jsou zpravidla obyvateli hlubokých moří, popřípadě nějací broučci v hlubokých lesích, džunglích či pralesích, anebo v pouštích, je tento nový hádek docela terno.

Ale neobjevují se jen noví tvorové, občas se objeví i ten, který byl považován za dávno vyhynulého, ale toho už pojmenovávat netřeba. Jako se nyní po sto letech znovu objevila domněle vyhynulá Chelonoidis phantasticus, tedy „Fantastická obří želva z Galapág“, která dorůstá až půl tuny,

V živočišné říši není nouze o překvapení. Třeba k dosud známému množství želvušek, takových jen mikroskopem viditelných bezobratlých živočichů, přibyl nedávno zase nový druh. Želvušky (Tardigrada – pomalochodci) žijí všude, a zrovna tuto novou (Macrobiotus shonaicus) objevil japonský zoolog na parkovišti u svého domu. Želvušky opravdu hodně vydrží. Horko, zimu, radiaci, tlak a přežily by prý, i kdyby zhaslo Slunce. A co, dokážou odolat i lidské blbosti? Zatím se zdá, že odolávají, o nějakém vyhynutí není řeči. Inu, budoucnost patří želvuškám!

Josef Duben