Na barvě záleží

Na barvě záleží, zejména pokud jde o hrozbu, o nebezpečí. Výrazná barva znamená varování. Zejména červená, třeba když se rozsvítí na semaforu. Řidič vnímá jako varování už oranžovou, nu a na červenou pak zastaví a stojí. I zbarvení  mravenců něco znamená. Černý či hnědý mravenec sice nikoho moc nevzruší, ale červený, zrzavý nebo žlutý, to je jiná. To se člověk otřese a honem míří pryč. Ti barevní přece nejvíc koušou! Opravdu? Spíš půjde jen o pocit, o dojem, ale jak na něm záleží.

Podle Schmidtovy stupnice bolesti jsou totiž různé mravenčí druhy zastoupeny ve všech jím popsaných čtyřech stupních. Slabou bolest, tedy stupeň první, způsobuje jižní mravenec ohnivý, do druhého stupně patří mravenec, který loví termity, do trojky a čtyřky pak Justin Orvel Schmidt zařadil různé druhy býčích mravenců. Přemýšlím, kam by asi tak patřili naši rezaví nebo žlutí mravenci, soudím, že nejspíš do skupiny jedna, což je „běžná bolest, která trvá maximálně pět minut“, a podle zmíněného vědce je téměř příjemná.

Pravda, výrazně zbarvení živočichové, hmyzem počínaje a savci i člověkem konče, jsou vnímáni  jednak jako nebezpeční, jednak, a mnohdy možná i paradoxně, jako krásní. Ano, jako je blízko od lásky k nenávisti, tak je  blízko od krásy k nebezpečí, popřípadě ošklivosti. Jako příklad krásy možno uvést všeliké ty zlatovlásky či veverku Zrzečku z pohádek, anebo černovlásku Esmeraldu od Zvoníka, ale stejné barvy se najdou i druhé straně, třeba zrzavá halloweenová čarodějnice Samhain nebo černá zlá královna ze Sněhurky.

Inu, na každé barvě záleží, každá má svůj význam. Například… na zelenou volný vjezd, na oranžovou pozor dát, a na červenou zastavit a stát, jak je psáno v jednom hezkém dětském leporelu.

 Josef Duben