Přemalujte krávy na zebry. Ochráníte je před obtížným hmyzem, radí farmářům vědci

Už žádné jedovaté postřiky! Pokud chcete ochránit krávy před bodavým hmyzem, namalujte jim na tělo černobílé pruhy. Přesně takové, jaké mají africké zebry. Právě takový „obleček“ totiž dokáže komáry a mouchy spolehlivě odradit. Zjistili to japonští vědci. 

Nikdo pořádně nevěděl, co z toho výzkumu vzejde. Badatelé z celého světa se dlouho snažili rozluštit, k čemu vlastně mají zebry pruhy.

Jedna z skupina vědců přišla na to, že jsou pruhy jakési „maskáče“ – pomáhají zkrátka zebrám zmást hladové predátory. „Kůže zeber je opticky rozbitá na světlé a tmavé plochy. To způsobuje, že se tato zvířata v horkém a proudícím vzduchu v dálce rozmažou. Pro predátory jsou díky tomu hůře viditelné,“ představil jedno z vysvětlení biolog a ředitel táborské zoo Evžen Korec.

Další vědci odhalili, že jsou pruhy na každém zvířeti jiné. Zebry se díky nim navzájem rozpoznají.

Japonští vědci ale nyní přišli ještě s dalším vysvětlením: pruhy zebrám pomáhají odradit nepříjemný bodavý hmyz. Komáři a ovádi na nich jednoduše nedokážou přistát.

Přistávací rampy

„Ovádovitý hmyz se orientuje podle světla. Přitahuje ho lineárně polarizované světlo, které vzniká odrazem či lomem. Lépe díky tomu dokáže najít třeba vodní plochy, od kterých se světlo odráží. Tuto vlastnost využívá i při hledání zvířete,“ popisují vědci v odborném magazínu PLoS ONE.

Hmyz zkrátka vidí nějakou plochu, ke které se začne přibližovat. V určité vzdálenosti ale spatří pruhy, což ho zmátne. „Jeho schopnost vnímat lineárně polarizované světlo to totiž naruší. Hmyz pak nedokáže snížit rychlost tak, aby na zvířeti dokázal přistát. Zvíře proto buď přeletí, nebo do něj narazí,“ pokračuje jeden z badatelů Tomoki Kojima.

Doporučujeme: Pro své mrtvé truchlí i zvířata. Straky jim nosí dokonce „věnce“

Jeho tým si prý hypotézu ověřil přímo při pokusu. Jak? Vybral si šest černých krav a na každou z nich pečlivě namaloval bílé pruhy. Tato zvířata pak pozoroval. Vědci sledovali třeba to, jak moc se krávy ošívají – kolikrát škubnou hlavou, zastříhají ušima nebo švihnou ocasem. Tedy jak často svými pohyby zahánějí obtížný hmyz. To pak srovnal s těmi kusy dobytka, které na sobě žádné pruhy neměly.

Výsledek: zatímco obyčejné krávy zareagovaly během půlhodiny na kousnutí hmyzem celkem 110krát, krávy s černobílým zdobením jen 60krát. Tedy skoro o polovinu méně.

Pryč s insekticidy

Podle vědců jde o užitečné zjištění. Farmáři, kteří doposud stříkali dobytek insekticidy, totiž mohou s takovou praxí konečně přestat. „Přípravky k hubení hmyzu přece jen nesvědčí samotným zvířatům, ani životnímu prostředí,“ připomínají vědci. Místo toho mohou farmáři zkusit krávy pomalovat zdravotně nezávadnými barvami na vodní bázi.

„I když je pravda, že by to chtělo ještě trochu dopracovat,“ přiznávají vědci. Bylo by podle nich třeba vymyslet techniku, která by černobílé pruhy na kravách udržela po celou sezónu. Zdravotně nezávadné pruhy se totiž poměrně rychle smývají. Zemědělci by proto museli po pár dnech všechen svůj dobytek znovu přemalovat.

Pokud by se ale něco takového povedlo vymyslet, všichni by vydělali. Krávy by byly zdravější a spokojenější, méně ztrát by utrpěli i farmáři. Dotěrný hmyz totiž přenáší řadu nemocí. Krávy, které často dohání k šílenství, si navíc mohou způsobit zranění. „Například když se snaží ovádům utéct nebo když se ve snaze odehnat hmyz semknou těsně k sobě. I tehdy hrozí dobytku zranění či přehřátí,“ vysvětlují vědci.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Pixabay

Doporučujeme: České rybníky obydlely želvy z Ameriky. Už snesly i první vajíčka