Skončí utrpení pokusných zvířat? Česká firma vyvinula buněčné mebrány, které nahradí živé tvory

Čtvrt milionu. Na tolika zvířatech se v Česku každoročně dělají pokusy. Jejich počty neklesají. Naopak. Třeba loni statistiky laboratorních zvířat nabobtnaly o dvě procenta. Vědecký výzkum už přitom nabízí i jiné metody.

Opice se zoufale zmítá ve svěráku, obličej má sevřený hrůzou. V klecích naproti leží zubožení psi a kočky v kalužích krve. Drastické záběry, které nedávno pořídili investigativní novináři v laboratoři poblíž Hamburku, vzbudily obrovskou volnu nevole. Pobouření ještě zesílilo s prohlášením, že kontroly v minulých letech žádné nedostatky v péči o zvířata nezjistily.

V řadě zemí Evropy už se proto plánují změny legislativy. Přísnější normy připravilo i Česko.

Ministerstvo zemědělství navrhuje pokusy na zvířatech omezit. Pokaždé, když bude mít výzkumník možnost použít jakoukoliv jinou metodu, například tkáňovou kulturu, chytrý počítačový program nebo zvířecí orgán z jatek, bude jí muset dát přednost.

Desetina nepřežije

„Kdykoli to je možné, je uživatel pokusných zvířat, namísto pokusu, povinen použít jinou vědecky vyhovující metodu či zkušební strategii, při níž se nepoužívají živá zvířata,“ stojí přímo v návrhu zákona na ochranu zvířat proti týrání, který ministerstvo poslalo do sněmovny. Vedení resortu současně po laboratořích požaduje, aby počet pokusných zvířat snížily na minimum.

Dnes v nich totiž končí statisíce živých tvorů. Podle oficiálních statistik ministerstva zemědělství se u nás k pokusům každoročně použije zhruba čtvrt milionu zvířat. Konkrétně loni to bylo 236 611 kusů. Většinou jde o myši a ryby, k testům se ale používají i větší savci jako třeba psi, kočky, koně nebo skot. Desetina z nich testy nepřežije.

Doporučujeme: Očkování do ocasu. Nový způsob, jak ochránit domácího mazlíčka

Vědci už přitom mají k dispozici i jiné metody. Podle některých jsou dokonce rychlejší a přesnější než testy na živých tvorech.

Dokládá to i objev mladé české společnosti InoCure, která vyvinula speciální 3D kultivační membrány. Ty jsou určeny právě pro preklinické testování léčiv a dalších látek. „Membrány jsou vhodné jak pro farmaceutický průmysl, tak pro jiné aplikace na poli biologických věd,“ uvádí společnost, která za svůj počin loni získala dokonce prestižní cenu v soutěži EIT Health InnoStars Awards v Hamburku. Uspěla mezi 116 startupy a získala druhé místo.

Právě takové metody by měli vědci podle ministerstva zemědělství využívat stále častěji.

Dnes mají oprávnění provádět pokusy na zvířatech desítky zařízení. Třeba loni na podzim ministerstvo avizovalo, že se v Česku najde 85 takových míst. „Počet laboratoří se ale během roku postupně mění,“ připomněl mluvčí resortu Vojtěch Bílý. Přibývají či ubývají podle toho, na jakých pokusech v nich badatelé právě pracují.

Doporučujeme: Pro své mrtvé truchlí i zvířata. Straky jim nosí dokonce „věnce“ 

Jak ale se statistikou zahýbají nová zákonná pravidla, nedokáže ministerstvo odhadnout. „A to kvůli mimořádné různorodosti prováděných pokusů,“ vysvětlil mluvčí Vojtěch Bílý.

Podle Ivany Šurové z firmy MediTox, která zvířata k výzkumům používá, už se laboratoře snaží živé tvory nyní nahrazovat. „Testy se dělají buď in vitro metodou (na kultivátech ve zkumavce – pozn. redakce), nebo na nižším počtu zvířat,“ uvedla Deníku Šurová.

V minulosti už Evropská unie zakázala takové pokusy, které se na zvířatech dělaly kvůli kosmetice. Podle Gabriely Štěpanyové z ministerstva zdravotnictví se přitom zákaz vztahuje i na takové výrobky, které obsahují pouhou přísadu původně testovanou na zvířatech mimo Unii.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Pixabay