Ukončete nadměrné užívání antibiotik ve velkochovech, vyzývají vědci. Je to časovaná bomba

Budeme umírat na choroby, které dnes považujeme za banální. Třeba na zánět močového měchýře, varuje Světová zdravotnická organizace. Proč? Antibiotika, která se při infekci doposud podávala, přestávají fungovat. Nadužívají se. Sypou se třeba do krmiva zvířatům ve velkochovech – to aby přežila drastické podmínky ve stísněných a nevětraných halách. Podle lednové zprávy Evropské lékové agentury (EMA) dokonce skončí ve žlabech zvířat 86,9 procenta všech antibiotik, které se v Evropě prodají. Výsledkem je, bakterie začaly těmto lékům odolávat. Vraťme se k přirozenému chovu zvířat, vyzývají proto vědci.

Na zemi leží mrtvá těla, některá z nich jsou už v pokročilém stadiu rozkladu. Další zvířata jsou plná šrámů, opelichaná a obalená vrstvou roztočů. Bolestně přivírají oči. Záběry z hal se slepicemi, které nedávno obletěly Česko, nejsou podle expertů nic zvláštního. Podle Státní veterinární správy jich takto vypadá spousta. 

Udržet zbylá zvířata při životě je v takových podmínkách těžké. Aby většina z nich nepošla, musejí jim chovatelé podávat silné dávky antibiotik. Preventivně. „Jen hromadné užívání antibiotik umožňuje chovat zvířata dlouhodobě v přeplněných nevětraných halách, aniž by se mezi nimi rozšířily nejrůznější infekce,“ potvrzuje Thomas Van Boeckel ze Spolkové vysoké technické školy v Curychu.

U zvířat, která jsou určená „na maso“, je sice preventivní podávání antibiotik v Evropské unii oficiálně zakázáno, podle veterinářů se to ale přesto v některých chovech děje. Třeba podle lednové zprávy Evropské lékové agentury (EMA) dokonce skončí ve žlabech hospodářských zvířat 86,9 procenta všech antibiotik, které se v Evropě prodají. Nejčastěji se to děje na Kypru, v Maďarsku, Portugalsku a Polsku.

Na jiných kontinentech navíc žádné podobné směrnice neexistují. Léčiva tam proto zemědělci do krmných směsí přidávají naprosto běžně. Platí to především pro Asii a Afriku. Během posledních patnácti let tak vzrostla světová spotřeba antibiotik o 42 miliard dávek ročně, což je nárůst o 65 procent. Odolné bakterie se potom dostávají do vody a půdy, odkud se šíří po celém světě.


Doporučujeme: Užívá váš pes antibiotika? Pak se vyhněte BARFování. Psovi týden kupujte třeba konzervy


Foto: Freepik

Jenomže užívání těchto léků už přerostlo únosnou mez. Bakterie si na antibiotika zvykly a začínají jim odolávat. Proti některým chorobám už neexistuje obrana. Platí to hlavně pro průjmová onemocnění, která způsobují E.coli či salmonella. Léky už nepomáhají ani při nákazách ze stafylokoků nebo mikrobů zvaných Campylobacter. Ta má rovněž na svědomí krvavé průjmy.

Problém je přitom stále rozsáhlejší a palčivější. „Jen od roku 2000 do roku 2018 se podíl léčiv, kterým bakterie odolávají, zvedl o padesát procent,“ varuje Thomas Van Boeck. Nejvíce se to podle něj projevuje právě u kuřat a prasat. Ukázala to obří studie, v rámci které vědci pod jeho vedením prozkoumali epidemiologické záznamy z 901 velkochovů v různých zemích světa. Výsledky je ohromily.

Odolné bakterie

„Vůbec nejhorší situace je v asijských zemích – konkrétně v Číně, severovýchodní Indii a Pákistánu,“ píšou vědci, kteří své závěry zveřejnili v prestižním časopise Science. Velké problémy odhalili ale i v Íránu, východním Turecku, Brazílii, Egyptě nebo v Mexiku. „Mezi oblasti, kde se rezistence teprve začíná rozvíjet, patří Keňa, Maroko nebo Uruguay,“ pokračují badatelé. Účinkovat podle nich přestávají hlavně ta antibiotika, která patří do skupiny tetracyklinů, sulfonamidů a penicilinů.

Co s tím? Podle Thomase Van Boecka máme jen jediné řešení: vrátit se k přirozenému chovu zvířat. „Chovy zvířat ustájených v uzavřených prostorách by měly skončit,“ uvedl. Kromě toho je třeba důsledně kontrolovat jednotlivé zemědělce. „Pokud totiž rezistenci nezastavíme, bude to mít dopad nejenom na chovy a zdraví hospodářských zvířat, ale také na zdraví lidí,“ varuje vědec. K větší kontrole nyní vyzývá i Evropská aliance pro veřejné zdraví (EPHA).


Doporučujeme: Tvůrci filmu Svědectví: Viděli jsme tele s rozlomenou pánví i polomrtvá kuřata v popelnici


Foto: Freepik

Bez pomoci už totiž nyní zůstávají pacienti s pseudomonádou, která napadá hlavně dýchací cesty a způsobuje záněty plic. Nebo lidé  s enterobakterií, jež má na svědomí záněty ledvin a hnisání ran.

„Zatímco doposud to byly obyčejné infekce, s nimiž si antibiotika hravě poradila, nyní se z nich stávají smrtelné choroby, proti kterým už nebude obrana,“ potvrzuje Marie-Paule Kienyová ze Světové zdravotnické organizace. Pokud se nevyvinou nové účinné léky, bude podle ní kvůli těmto bakteriím za třicet let umírat deset milionů lidí ročně – stejně jako na rakovinu.

Podle Thomase Van Boecka by se měla rovněž omezit produkce masa. „Až 73 procent všech antimikrobiálních látek se totiž používá právě u zvířat chovaných na maso,“ uvádí. Produkce masa navíc podle něj strmě roste – od roku 2000 do roku 2018 se v Asii zvedla o 68 procent a v Jižní Americe o 40 procent.

Problém je i s mazlíčky 

To ale není všechno. S antibiotiky se to přehání i u společenských zvířat – tedy koček a psů. To zase ukázala studie, do které se pustila skupina veterinářů z univerzit v Liverpoolu a Bristolu.

Tito experti prošli záznamy 173 britských veterinárních středisek a prozkoumali, jak často a z jakých důvodů se těmto zvířatům předepisují antibiotika. Záznamy zahrnovaly celkem 155 732 psů a 69 236 koček. Výsledek: antibiotika dostalo až 25,7 procenta psů a 32,9 procenta koček. Zhruba v pětině případů bylo přitom podání léčiva nevhodné – zvěrolékaři ho doporučili třeba zvířeti, které mělo dýchací potíže virového původu, nikoliv bakteriálního. Badatelé zveřejnili výsledky studie v časopise Emerging Infectious Diseases.

Vědci si ale současně všimli jedné zajímavé souvislosti: pokud bylo zvíře předtím očkované, předepisovali mu veterináři antibiotika méně často. „To znamená, že jednou z cest, jak omezit užívání antibiotik, může být důraz na očkování a preventivní medicínu,“ uzavřeli své zjištění.


Zdroje: Evropská aliance pro veřejné zdraví (EPHA), zpráva EPHA, časopis Science, web Světové zdravotnické organizace (WHO), časopis Emerging Infectious Diseases.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Freepik