Zvířecí teritoria se zmenšují. Narážejí na ploty a dálnice
Zvířata, která žijí v lidmi upravené krajině, jsou mnohem línější. Pohybují se méně a místo lovu často spoléhají na odpadky. Má to dopad na jejich zdraví i celý ekosystém.
Vypadal dost zoufale. Poté, co se tři dny marně snažil překonat dálnici, už svou cestu pomalu vzdával, vzpomíná na mladého losa zoolog Václav Hlaváč. V nohách už měl přitom nejméně čtyři sta kilometrů.
Ke svodidlům u Humpolce ho totiž přivedla pořádně dlouhá pouť. Dorazil sem až ze severovýchodního Polska. Jenomže pak ho zastavila tato překážka.
„Protože reálně hrozilo, že se brzy srazí s autem, rozhodli jsme se ho raději uspat a převézt na druhou stranu na valníku,“ popisuje zoolog.
Krajina plná překážek
Jakmile se zvíře na opačném břehu probralo, neomylně si to namířilo dál k jihu. „Než nadobro zmizelo za hranicemi, ukázalo se ještě několikrát u Kardašovy Řečice a na Třeboňsku,“ vzpomíná zoolog.
Příběh mladého losa ukazuje, jak to mají divoká zvířata v krajině těžké. Zatímco dříve se mohla svobodně pohybovat kdekoliv , dnes jim lidé do cesty stavějí ploty, města a dálnice. Podle ekologů už lidé takto poznamenali dokonce padesát až sedmdesát procent celého zemského povrchu.
Doporučujeme: Zvrací kočka po léku? Varovat v příbalovém letáku už můžete i vy
„To má na zvířata obrovský dopad. Jejich teritoria se každým rokem zmenšují a možnosti pohybu výrazně snižují,“ upozorňuje německá ekoložka Marlee Tucker z Goetheho univerzity ve Frankfurtu.
Třeba savci toho podle ní v kulturní krajině nachodí až o polovinu méně než v divoké přírodě. Vědci to zjistili, když pomocí GPS mapovali přesuny asi 57 druhů suchozemských savců. „U některých z nich byl úbytek pohybu opravdu extrémní,“ shrnula výsledek rozsáhlého průzkumu ekoložka.
K podobnému závěru dospěl i Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd. Když zkoumal velikost liščích okrsků ve městech, výsledek ho doslova ohromil.
Dobré sousedské vztahy
V některých lokalitách na-počítal až 37 jedinců na kilometr čtvereční. Ve volné přírodě se přitom o stejné území dělí jen asi tři lišky. V arktických oblastech bez lidských zásahů si jedna šelma „drží“ dokonce čtyřicet kilometrů čtverečních.
S velikostí plochy se ale mění i další věci především chování a zdraví zvířat. Lišky na malém území spolu třeba musejí lépe vycházet. Dělí se přece jen o zdroje potravy.
„Oproti kolegyním z venkova jsou proto vůči svým sousedům daleko méně agresivní,“ uvádí jeden z příkladů Martin Šálek. Používají také jinou strategii lovu. Pokud na něj ovšem vůbec vyrazí. Část z nich si totiž přivykla na mnohem pohodlnější režim živí se zbytky jídla od lidí.
Doporučujeme: Místo stehýnka moučný červ. Psy a kočky čeká změna jídelníčku
„Dotazníkové šetření v anglickém Bristolu dokonce nedávno ukázalo, že 29 procent obyvatel místní lišky i přikrmuje. Polovina lidí přitom poskytuje zvířatům potravu každou noc,“ dodává k tomu zoolog. Šelmy jsou pak logicky vypasenější a celkem snadno se množí.
Lenivější život s lidmi má ale i svá úskalí. Kalorické jídlo lidí nemusí zvířatům vůbec prospívat.
Třeba podle argentinských biologů z Universidad Nacional Del Comahue mají kondoři žijící ze zbytků jídla na skládkách vysoké hodnoty kyseliny močové a cukru v krvi. „Časem se tak zřejmě budou potýkat s metabolickými chorobami či poškozením ledvin,“ uvedli vědci v odborném časopisě PeerJ the Journal of Life and Environmental Sciences.
Příliš hustá populace zvířat, jejichž okrsky se navzájem překrývají, navíc nahrává šíření infekcí. „Městské prostředí tak může být pro zvířata ekologickou pastí,“ říká Martin Šálek.
Dopad na celý ekosystém
Pohyb zvířat je navíc důležitý pro celý ekosystém. „Zvířata totiž pomáhají po světě šířit semena a živiny,“ připomíná další důležitý fakt německá ekoložka Marlee Tucker.
A nejenom to. Pokud třeba přestanou migrovat ptáci, kteří se živí hlavně hmyzem, populace tohoto hmyzu okamžitě stoupne. To se pak projeví na zdraví lesních porostů, ale i na polích, sadech a plantážích. Zemědělci zkrátka mohou přijít o celou úrodu.
Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Pixabay
Vyšlo také na webu Deníku
Doporučujeme: Hraboš je závislý na sexu, vlaštovky posedlé dlouhým peřím. Jak milují zvířata?
