Zvířata olympiádu nemají. Svými výkony ale strčí člověka hravě do kapsy

Sprintují na krátké vzdálenosti a účastní se vytrvalostních běhů. Vzpírají, plavou i skáčou. Rekordy často lámou každý den. Medaile za to ale nedostávají.

Zvířata podávají během svého života neuvěřitelné výkony. Ovšem z mnohem prozaičtějšího důvodu než lidé – potřebují přežít. Musí si zajistit potravu, nebo se naopak obědem nestát. Další si zkoušejí ubránit území. Jsou při tom dobrá. Podívejte se, jak moc. Přinášíme vám seznam největších rekordmanů v olympijských hrách zvířecí říše.

Sprint

Rekordní rychlost, kterou zvládl běžet člověk, je 44,72 km/h. Sprinterům ve zvířecí říši tím ale konkurovat nemůže. Tam jsou ti nejlepší běžci až dvakrát rychlejší.

Třeba takový gepard. Ten běhá krátké trati (do 550 metrů) rychlosti až 96 km/h. Na gepardích dostizích Cheetah Outreach, které se konaly v únoru 1999, zvládla zaběhnout jedna z těchto šelem „stovku“ za neuvěřitelných 6,08 sekund. Tímto výkonem se gepardi jednoznačně řadí k nejrychlejším zvířatům na světě. 

Na druhém místě by se ve sprinterském závodě umístila antilopa zvaná vidloroh americký. Ta dokáže běhat rychlostí až 88,5 km/h. To je rovněž pozoruhodný čas. Navíc pozor! Vidloroh sice běhá o chlup pomaleji než gepard, umí ale toto tempo udržet o hodně déle. Na delší trati by tedy geparda s největší pravděpodobností porazila.

O bronzovou medaili by se podělili lev, gazela či pakůň žíhaný. Všichni totiž dokážou běhat rychlostí 80 km/h. Pokud by se udělovala i čestná uznání, mohl by ho dostat třeba pštros. A to za výkon 72 km/h. K tomu by si mohl odnést i titul pro nejrychlejšího ptáka na světě.

Vytrvalostní závod

Ani v této disciplíně by si lidé mezi zvířaty neškrtli. Vůbec nejdrsnější vytrvalci světa z řad lidí totiž zvládají překonat za den jen asi stokilometrovou trasu.

Ukazuje to alespoň nejdelší certifikovaný běžecký závod „New York transcendence – New York“. Lidé při tomto závodu běží celkem 4 989 kilometrů a ti nejzdatnější muži to zvládají za 40 dní, 9 hodin a šest minut. Ženy jsou za nimi ještě asi o 8 dní pozadu. 

Zvířata překonávají na jeden zátah i desetinásobně větší vzdálenosti. Třeba bizon či slon zdolají najednou i 1 200 kilometrů. Sob a lední medvěd urazí kolem 1000 kilometrů.

Pokud jde o ptáky, rozdíl je ještě markantnější. Rorýs obecný totiž uletí na jeden zátah neuvěřitelných 500 tisíc kilometrů.

Plavání

Pokud by se konal plavecký závod o život, lidé by se v něm stali snadnou kořistí. Ve vodě jsou totiž extrémně pomalí. Dokážou vyvinout jen rychlost okolo 8,6 km/h. A to je řeč jen o těch nejlepších z nejlepších, kteří se zapsali do historie jako držitelé olympijských medailí a nepřekonaných světových plaveckých rekordů. 

Naproti tomu plachetník širokoploutvý rejdí vodami oceánu jako šíp. V porovnání s lidmi plave až desetinásobně svižněji. Vědci dokonce změřili, že se běžně prohání i rychlostí okolo 109 km/h.

Slušné výkony podávají i žraloci mako, kteří se hlubinami řítí rychlostí 88 km/h. Zdatnými plavci jsou také tučňáci, kteří běžně dosahují rychlosti okolo 70 km/h.

Další srovnání: samec kosatky dravé umí nabrat rychlost až 55 km/h. Podobně svižná je i sviňucha běloploutvá, i když jen krátkou dobu. Rychlejší než lidé jsou i lachtani. A pozor! To platí nejenom ve vodě, kde se lachtani prohánějí rychlostí 40 km/h, ale dokonce i na souši.

Polehčující okolností je tak pro náš druh jen to, že daleko méně trénujeme. Jmenovaná zvířata si totiž svoje plavecké dovednosti zdokonalují od narození každý den od rána do večera.

Vzpírání

Kdyby chtěl člověk uspět v této disciplíně, musel by nad hlavu zvednout 6 dvoupatrových autobusů plných lidí. Přesně takto jsou totiž zdatní jeho zvířecí soupeři. Alespoň pokud by se výkon poměřoval k vlastní tělesné váze.

Kdo ze zvířat je tak silný?

Je to chrobák. Ten dokáže nadzvednout i takový náklad, který je 1115krát těžší, než je on sám. A ani se přitom moc nezapotí.

Na druhém místě by stanuli brouci nosorožníci, kteří umí zvednout 850násobek své hmotnosti.

Bronz by si z olympiády odnesli mravenci rodu Atta, kteří hravě unesou 50násobek své váhy. 

Pro představu, jak jsou na tom další soupeři: slon zvedne „jen“ asi 1,7násobek, gorila 10násobek, a orel korunkatý až 4násobek.

Skok daleký

Necelých 9 metrů. Do takové vzdálenosti je schopný doskočit člověk. A to ještě jen takový, který se předtím rozběhl a po doskoku se stal držitelem světového rekordu.

Blecha žádný rozběh nepotřebuje. Přesto dokáže skočit 35 cm daleko a 20 cm vysoko. Pokud bychom vzali v potaz velikost jejího těla a přepočítali to na člověka, lidský sportovec jejích kvalit by přeskočil budovu vysokou 250 metrů. Do dálky by skočil 400 metrů.

Obdivuhodné výkony podávají i další zvířecí zástupci.

Třeba klokan, jelenec nebo irbis dokážou na jeden odraz překonat i 15metrovou vzdálenost.

Výškovým rekordmanem je zase delfín skákavý, který se dokáže vymrštit až do výšky 6 metrů. Jeho pozemskými konkurenty jsou pak jaguár, puma a levhart, kteří běžně skáčou do výšky okolo 5,5 metru.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Freepik