Psí krmivo je plné bakterií odolných vůči antibiotikům. Hlavně to syrové, tvrdí veterináři

UVNITŘ GRAFIKA. Veterináři našli další zdroj, odkud se mohou šířit bakterie odolné vůči antibiotikům. Jsou to syrová krmiva pro psy. Ukázaly to dva různé výzkumy – skandinávský a portugalský. Rezistentní bakterie jsou podle Státní veterinární správy problémem i v Česku.

Psa krmím jen syrovým masem a kostmi. Je to přirozené a zdravé, přiznává stále víc chovatelů. Jenomže veterináři varují: v tepelně nezpracovaném krmivu mohou být bakterie rezistentní na antibiotika. To znamená takové, na které už nefungují léky. Tyto odolné bakterie se pak mohou šířit dál mezi lidmi a způsobovat vážné infekce.

Veterináři varují před tímto nebezpečím v krátkém čase už podruhé. Nejprve to bylo koncem loňského roku, když se skupina švédských odborníků zaměřila na bakterie v trusu psů. Srovnávali tehdy, jak moc se od sebe liší sekrementy zvířat krmených masem a granulemi.

„U psů krmených granulemi byl trus zamořený bakteriemi E.coli jen asi v šestnácti procentech případů. Naopak u zvířat krmených syrovým masem jsme E.coli našli ve dvaapadesáti případech. Pětina z těchto bakterií přitom byla odolná vůči antibiotikům,“ uvedla k tomu veterinářka Ellinor Runesvärd z University of Agricultural Sciences. Svá zjištění představila v magazínu Veterinary Record. Mezi léčivy, na která už bakterie nereagovaly, byly podle ní ampicilin, cefotaxim a ceftazidim.

Doporučujeme: Užívá váš pes antibiotika? Pak se vyhněte BARFování. Psovi chvíli kupujte konzervy

Nyní přichází druhé varování. Tentokrát ho vysílají veterináři z Univerzity v Portu, kteří podrobili analýze psí krmivo. Prozkoumali celkem 55 vzorků krmiv od 25 výrobců, a to včetně 14 mražených syrových výrobků.

Výsledek: všechny vzorky syrového krmiva pro psy obsahovaly enterokoky odolné vůči antibiotikům. Enterokoky přitom způsobují lidem infekce močového měchýře a ledvin, žlučových cest, gynekologické záněty nebo hnisání ran.

Bakterie z nemocnic

Následná analýza pak odhalila, že se některé z těchto odolných bakterií skutečně shodují s těmi, se kterými se potýkají lékaři v lidských nemocnicích. 

„Ukazuje se tedy, že komercializace výroby krmiv představuje mezinárodní riziko pro veřejné zdraví,“ komentovala výsledky veterinářka Ana Freitasová pro list The Guardian a dodala: „Evropské úřady by proto měly zvýšit povědomí o rizicích, která krmení mazlíčků syrovou stravou mají. Pozornost je třeba věnovat i výrobě krmiv, včetně výběru přísad a hygienických postupů.“

Doporučujeme: Ukončete nadměrné užívání antibiotik ve velkochovech. Je to časovaná bomba

Veterináři současně nabádají chovatele, aby maso svým mazlíčkům raději převařili. A hlavně: aby je nekrmili syrovou stravou v případě, že jsou tato zvířata sama léčena antibiotiky. „To by totiž mohlo tyto rezistentní kmeny bakterií ještě posílit,“ vysvětluje veterinářka Ellinor Runesvärd. Lidé by podle ní měli svým mazlíčkům během léčby podávat výhradně převařenou stravu nebo konzervy. 

Syrovou svalovinu, kosti a vnitřnosti by současně neměli dostávat psi, kteří žijí v jedné domácnostmi s kojenci, staršími lidmi nebo jedinci s oslabenou imunitou. „Tyto skupiny lidí jsou totiž náchylnější k infekcím,“ dodala švédská badatelka.

Podle veterinářů je také třeba dbát na hygienu. „Pokud chce chovatel skutečně krmit zvířata syrovým masem a kostmi, musí dodržovat správné hygienické postupy. A to nejenom při přípravě krmné dávky, ale i při venčení,“ uvádí Ellinor Runesvärd. Majitel takového psa by si měl po návratu z procházky, na které sbíral do pytlíku psí exkrementy, vždy důkladně umýt ruce. Totéž by měl udělat i po manipulaci se syrovým krmivem.

Doporučujeme: Pozor na krmiva s rýží, varují veterináři. Mazlíčkům mohou přivodit problémy

Platí to i pro české chovatele. Problém s bakteriemi odolnými vůči antibiotikům mají totiž i tuzemské chovy hospodářských zvířat. A to pořádný. Jasně to ukazuje dokument, který loni vydala Státní veterinární správa. Právě ona má kontrolu českých chovů na starosti.

Z jejích zjištění třeba vyplynulo, že na ampicilin už nereaguje celých 96,8 procent bakterií Klebsiella pneumoniae, které veterináři odebrali z chovů českých krav. Tyto bakterie jsou přitom původci zápalů plic, zánětů močového měchýře a ledvin. 

Bez jediného léku

Vůči tetracyklinu je zase odolná až polovina bakterií E.coli. Platí to u skotu i u prasat. Tato bakterie přitom vyvolává úporné průjmy a záněty močových cest. Pokud se tyto infekce včas nepodchytí, mohou dopadnou i fatálně. Třeba neléčený zánět močového ústrojí může v krajním případě přerůst až v selhání ledvin.

U drůbeže se zase ukázaly jako největší potíž zmíněné enterobakterie, na které už vůbec nezabírá lék cefalotin. Bakterie mu odolávají dokonce ve 100 procentech případů.

Některé bakterie už se navíc obrnily natolik, že na ně nefunguje několik léků. Inspektoři Státní veterinární správy našly i takové, které bez problémů odolají 13 různým antibiotikům. Hrozba, že proti některým infekcím nebudeme mít v budoucnu žádné prostředky, proto sílí.

Jak jsou na tom české chovy hospodářských zvířat s rezistencí na antibiotika? Podívejte se:

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Freepik