Drzé hyeny si troufají už i na lvy. Zákeřný parazit je totiž zbavuje strachu

Mladé hyeny jsou stále drzejší. Troufají si dokonce už i na silnější lvy. Podle vědců za to může parazit Toxoplasma gondii, který je zbavuje pudu sebezáchovy.

Jejich rodiče jsou sice neohrožení predátoři, pro malé hyeny to ale neplatí. Musí se mít v africké divočině pořádně na pozoru. A to hlavně před lvy. Často totiž končívají na jejich jídelníčku. Od velkých koček se proto drží dál.

Je tu ovšem jedna výjimka: mláďata, která se nakazila parazitem Toxoplasma gondii. Ta si ze lvů vůbec nic nedělají. Naopak, běžně si na ně troufají. K velkým kočkám se dokonce nezdráhají přiblížit jen na vzdálenost několika skoků. „Osud navíc pokoušejí velmi často. Zjistili jsme, že si to ke lvům zamíří až čtyřikrát častěji než mláďata zdravá,“ popisuje Kay Holekamp, behaviorální biolog z Michiganské státní univerzity. Pro většinu mláďat to samozřejmě dopadne tragicky.

Doporučujeme: Desetina psů je zamořená parazity, které nelze zlikvidovat. Přestaly na ně působit léky

„Na vině je právě parazit Toxoplasma gondii, který s hyenami manipuluje. Pronikne jim do těla a změní pochody v mozku. Zbaví je pudu sebezáchovy,“ uvádí v magazínu Nature Communications Kay Holekamp.

Parazit takto jedná zcela záměrně, potřebuje se totiž dostat do lvího žaludku a střev. Jedině tam se může rozmnožit. „Naprogramuje proto mládě hyeny tak, aby se přestalo velké kočky bát. Když lest vyjde a hyena se nechá lvem sežrat, má parazit vyhráno. Splní si svou reprodukční povinnost,“ říká Kay Holekamp.

Parazita má třetina mláďat

Jednoznačně to potvrdila studie, na které vědec několik let pracoval se svým týmem v keňské národní rezervaci Masai Mara. „Zjistili jsme, že zatímco nenakažená mláďata se od lvů drží nejméně devadesát metrů daleko, infikované hyeny se klidně odváží i na poloviční vzdálenost,“ vypočítává biolog.

Týká se to přitom poměrně vysokého procenta zvířat – toxoplazmóze je vystavena asi třetina štěňat a 71 procent mladistvých hyen.

Doporučujeme: Pro své mrtvé truchlí i zvířata. Straky jim nosí dokonce „věnce“

O tom, že parazit dokáže měnit chování teplokrevných zvířat, se ví už dlouho. Všechny předchozí studie se ale zaměřovaly jen na malé domácí živočichy – například na myši nebo krysy, které kvůli toxoplazmóze ztrácejí obavu z koček. „Toto je poprvé, kdy někdo doložil vliv toxoplazmózy i na mozek velkých savců v divočině,“ uvádí Kay Holekamp. Je to podle něj jednoznačný důkaz toho, jak důležitou roli může hrát tento parazit v chování mnoha zvířat ve volné přírodě.

Toxoplasma gondii je parazitický prvok, jehož konečným hostitelem jsou kočkovité šelmy. Jenom v jejich střevě se může rozmnožit. Z toho důvodu se snaží ke kočkám ze všech sil dostat. Používá k tomu chytrou strategii – změní chování každé potenciální kočičí kořisti, kterou potká. Například myši zmanipuluje tak, aby se nechala ulovit a sežrat.

Dělá to tak, že přes sliznice pronikne do těla kořisti a začne v jejím mozku uvolňovat dopamin – tedy neuropřenašeč, který pomáhá kontrolovat mozková centra slasti a odměny. „Dopamin si prvok vytváří sám, má pro to speciální enzymy,“ řekl magazínu National Geographic profesor Jaroslav Flegr z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Kořist pak začne trpět bludy a halucinacemi a ztratí pud sebezáchovy. Infikované myši se třeba přestanou bát pachu kočičí moči. Místo toho je začne tato vůně neodolatelně přitahovat.

Zdroje: magazín Nature Communications, magazín National Geographic.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Freepik