Krutá praktika ostřížů: Vězní svou kořist ve skalních puklinách jako ve spižírně. Živou

Uloví pár pěvců, oškubou jim peří a strčí je do pukliny ve skále. Tam je nechají, dokud nedostanou hlad. Živé. Takové chování zaznamenali maročtí ornitologové u ostřížů jižních, tedy středně velkých dravců ze středomořského ostrova Mogador. Je to vůbec poprvé, co u zvířat něco podobného pozorovali. Žádný jiný predátor si podle nich živou kořist do spižíren neukládá. Vždy jen mrtvou.

„Tihle ptáci to ale dělají. Uloví si drobného pěvce, kterého pak zbaví části peří na křídlech a ocasu. Tím ho dokonale znehybní, protože bez peří nemůže létat,“ popsal na vědecké platformě ResearchGate ekolog a zoolog Abdeljebbar Qninba. Pak nebohého ptáčka zasunou do štěrbiny ve skále. Jakmile dostanou hlad, nebo chtějí nakrmit svá mláďata, vrátí se pro něj. „Na své živé konzervě si pak pochutnají,“ dodal ornitolog.

Kolem hnízdišť ostřížů si prý všimnul dokonce několika takových „spižíren“. Většinou v nich byly pěnkavy a pěnice. Přesná doba, po kterou je dravci nechávají čekat na smrt, podle Qninby není známá, on sám ji ale odhaduje na jeden až dva dny. „Dravcům zřejmě tato strategie umožňuje získat čerstvou potravu ve správný okamžik,“ domnívá se Abdeljebbar Qninba z Univerzity v Rabatu.

Doporučujeme: Sloupy elektrického napětí: pro dravce pohroma, pro jiná zvířata ráj

Uchovávání kořisti na horší časy není cizí ani jiným predátorům, ti si ji ale ukládají do skrýší mrtvou. Třeba sovy jsou známé tím, že cpou nalovené hlodavce do dutin na dohled od svého hnízda. Zásoby si tvoří rovněž ťuhýci, kteří si zase svoje oběti napichují na trny a ostré větvičky. Většinou jde o hmyz.

Objev vyvolal údiv

Ornitologové i zoologové ve zbytku světa proto kroutí nad objevem hlavou. „Nikdy jsem nic podobného neviděl,“ přiznal například Theodore Stankowich z Kalifornské státní univerzity v Long Beach.

Podle jeho kolegy Michaela Steela z Wiklesovy univerzity v Pensylvánii jde zase o dobrý příklad toho, jak se tito středomořští dravci dokázali přizpůsobil výkyvům v dostupnosti potravy.

Jak zní ostříž jižní? Poslechněte si ho:

 

Zdroj: Jason Moss, XC666567 / www.xeno-canto.org/666567

Zdroje: vědecká platforma ResearchGate a magazín Birdguides.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Saveriogatto