Proč se medvědi škrábou o stromy. Vědci mají překvapivé vysvětlení

Postaví se na zadní, slastně přivřou oči a začnou dělat rytmické pohyby. Opření o strom. Doposud se myslelo, že si takto medvědi jen značí svoje území. Jenomže pak si vědci všimli zajímavé věci: medvědy přitahují jenom některé stromy. Za škrabadlo jim slouží hlavně bukové kmeny. Vědci se proto zaměřili, co je na bucích tak zvláštního. A skutečně na něco přišli.

Buková kůra podle nich uvolňuje dehty, pryskyřici a mízu, které odpuzují klíšťata. „Pokud si je tedy medvědi vetřou do srsti, funguje to jako repelent. Navíc celkem trvanlivý, protože smůla z buků je hustá a odolná vůči vodě,“ vysvětluje bioložka z Polské akademie věd Agnieszka Sergielová, která toto podivné medvědí počínání zkoumala. Medvědi se tak podle ní můžou prohánět po lese, aniž by je paraziti napadali doslova na každém kroku. Jsou dokonale chránění. Podobnou „kosmetiku“ ostatně podle badatelky používají i divočáci.

Toto tvrzení si vědkyně ověřila i v laboratorním testu, při kterém klíšťata směsi přírodních látek vystavila. Zavřela je do zkumavky, na jejímž jednom konci na parazity číhala právě lázeň z pryskyřice. Druhý konec ústil do lázně s čistou vodou. „Klíšťata – konkrétně šlo o pijáky lužní – si jednoznačně vybrala vodu. Před pryskyřicí naopak utíkala,“ popisuje badatelka a dodává: „Bylo naprosto zřejmé, že bukovou pryskyřici nesnáší.“ Někteří pijáci se totiž této směsi báli tak moc, že se schovávali dokonce i pod vodní hladinou.

Zjištění je zajímavé ze dvou důvodů: jednak hezky ukazuje, že jsou zvířata schopná samoléčby. „Medvědi moc dobře vědí, co dělají. Jakmile se potřebují ochranu před parazity, najdou si vhodný strom, rozdrápou jeho kůru a vytékající pryskyřici si vmasírují do srsti,“ popisuje další spoluautorka výzkumu a bioložka z univerzity ve francouzském Štrasburku Agnes Blaiseová.

Kromě toho naznačuje, jak si vyrobit účinný přírodní repelent. Klíšťata se totiž kvůli klimatickým změnám objevují stále častěji a na stále větším území. Jde přitom o přenašeče závažných nemocí.

Zdroje: Journal of Zoology a The New York Times.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Pixabay