Zaveďme psychotesty pro pracovníky jatek. Beztrestné týrání zvířat musí skončit, píše biolog
Opakované případy brutálního týrání zvířat na jatkách dokazují, že současný systém nefunguje. Je třeba zavést nejenom povinný kamerový monitoring všech prostor jatek, ale také psychotesty pro jejich pracovníky. Za prokázané bezcitné týrání zvířat musí firmám hrozit likvidační pokuta a zákaz činnosti, píše ve svém komentáři biolog a ředitel táborské zoo Evžen Korec.
Bezcitní psychopati. První slova, která mě napadla po zhlédnutí záběrů krutého týrání zvířat na jatkách Jezdinský. Zveřejnil je spolek Zvířata nejíme. Nebudu je zde podrobněji popisovat, protože je to jen pro silné povahy – záběry zobrazují týrání v té nejhrubší podobě. Jestli tohle není porušení zákona, tak už opravdu nevím.
Musím myslet na utrpení zvířat, jejichž konec života se nese ve znamení ohromné bolesti. Stejně tak ale přemýšlím i nad stvořeními (lidmi je opravdu nemohu nazvat), která se ke zvířatům takto chovají. Zachází s nimi naprosto bezcitně, jako by byla kus hadru. Způsobují jim extrémní bolest – tak nějak automaticky, jako by o nic nešlo. Jako by to byla každodenní praxe a nic výjimečného. Opravdu by mě zajímalo, co se těmto bezcitným psychopatům při týrání honí hlavou. Co je vede k tomu, že jsou tak zlí.
Drastické záběry z Jatek Jezdinský. Autorem videa je spolek Zvířata nejíme. Upozorňujeme, že příspěvek není vhodný pro děti a citlivé povahy.
Samozřejmě, že takové explicitní násilí zasluhuje tvrdý trest. Nebudu zde volat po biblickém Oko za oko, zub za zub. Úplně postačí, když se případu chopí soudy a vynesou za týrání zvířat nepodmíněné tresty. To totiž u nás stále není pravidlem. Mnoho případů – i těch mediálně sledovaných – skončilo tresty naprosto směšnými.
Kromě vězení a doživotního zákazu práce se zvířaty je podle mě nezbytná i ústavní léčba pachatelů a jejich následné pravidelné sledování. Něco takového totiž není normální. Příčetný člověk to neudělá. Ostatně dávno se ví, že mnoho sériových vrahů začínalo právě tím, že se trénovali na zvířatech. Teprve později se zaměřili na zabíjení lidí. Individua ze záběrů spolku Zvířata nejíme tak představují reálné nebezpečí pro celou společnost.
Nejde o ojedinělý jev
Bohužel nejde o první podobný případ, zdokumentováno už jich bylo mnoho. Videa, která to dokazují, volně putují internetem. Víme o nich díky ochráncům zvířat, kterým není osud skotu a dalších čtyřnohých bytostí lhostejný. Víme také, že se zvířata týrají v mnoha zařízeních napříč republikou, nejde o ojedinělý jev. Ukazuje to jediné: nejde o selhání několika psychopatických jednotlivců, ale o systémový problém, který musí co nejdříve řešit stát.
Řešení už přitom na stole bylo. Novelu zákona, která zaváděla povinný kamerový monitoring všech prostor jatek, bohužel poslanci tento rok neschválili. Zcela absurdní je, že bylo proti i ministerstvo zemědělství, které by mělo proti týrání zvířat bojovat. Místo toho ale poslanci umožnili další brutalitu vůči zvířatům tím, že pravidla rozvolnili. Umožnili například rituální porážky hospodářských zvířat, což jsem kritizoval už v době přijetí této novely.
Opakované případy brutálního týrání zvířat na jatkách dokazují, že současný systém nefunguje. Není možné, aby zvířata na jejich poslední cestu doprovázeli vyšinutí lidé, kteří se vyžívají v násilném chování. Kamery ve všech prostorách jatek – podobně jako v celních skladech – jsou prvním a nezbytným krokem k tomu, aby se takové bezcitné násilí vymýtilo.
Psychotesty pro pracovníky jatek
Samo o sobě to ale nestačí. Evidentně se musí zavést také psychotesty pro lidi, kteří se zvířaty pracují. Ty by mohly lépe odhalit, kdo má psychopatické sklony, a kontakt s bezbrannými tvory těmto osobám zakázat. Stejně tak se musí zvýšit odpovědnost samotných jatek za to, jak se u nich se zvířaty zachází. Za prokázané bezcitné týrání musí hrozit likvidační pokuta a zákaz činnosti. Majitelé pak budou více motivovaní dohlížet na jednání svých zaměstnanců.
Velmi bych si přál, aby si nová sněmovna tuto změnu vzala za jeden z prioritních cílů. Týrání hospodářských zvířat se u nás děje už moc dlouho na to, abychom to mohli i nadále přehlížet. Důkazů v podobě explicitních videí je dostatek, nemusíme čekat na natočení dalších. Je zkrátka čas konat. A to právě teď. Žádný živý tvor si nezaslouží tak bolestný a krutý odchod ze života.
Evžen Korec
biolog a ředitel ZOO Tábor
Úvodní foto: Pexels
RNDr. Evžen Korec, CSc.
je vystudovaný molekulární biolog a genetik. Je to spoluautor jedenácti patentů v oblasti molekulární biologie a genetiky a více než dvaceti vědeckých publikací ve špičkových světových časopisech.
V roce 2015 se stal majitelem Zoologické zahrady Tábor, které hrozil zánik a rozprodej nebo utracení zvířat. Protože má ale zvířata velmi rád a jejich osud mu není lhostejný, rozhodl se zoo zachránit. Už v červnu roku 2015 se podařilo ZOO Tábor znovu otevřít pro veřejnost. Generálním sponzorem této zahrady se stala společnost EKOSPOL, kde je Evžen Korec generálním ředitelem a předsedou představenstva.

