Bič na množitele stále nefunguje. Stát ani po čtyřech letech nespustil centrální registr psů

Bič na množitele nefunguje. Zákonodárci sice odsouhlasili nová pravidla už před čtyřmi lety, centrální registr psů ale stále nevznikl. Ministerstvo zemědělství ještě nevysoutěžilo dodavatele.

Ten pohled šokoval i otrlé policisty: podlaha domu byla pokrytá výkaly, mezi nimi se tlačily desítky psů. Někteří byli napěchovaní ve voliérách pro papoušky, další živořili v dřevěných kotcích. Navíc bez jídla a vody. „Jejich stav byl proto žalostný – měli zahnisané oči, rozleptané polštářky na tlapkách a hnily jim zuby,“ popsala nedávno podmínky v množírně na Olomoucku ošetřovatelka zvířat Karolína Šoupalová.

Podle policejní mluvčí Evy Kropáčové sloužil tento „chov“ výhradně jako továrna na peníze. Dvěma seniorkám vydělala nejméně milion korun za rok.

Doporučujeme: České zákony pro kočku. Organizátorka petice vysvětluje, proč povinně kastrovat kočky

Podobné případy už přitom měly být minulostí. Černý obchod se zvířaty měly potlačit povinné čipy spolu s centrální evidencí psů. Tu měl zajistit stát. Zvířata díky ní měla být pod stálým drobnohledem úřadů i veterinářů. Jenomže nic z toho v praxi nefunguje. Zákonodárci sice odklepli nová pravidla už před čtyřmi lety, centrální registr psů ale stále nevznikl. Vedení resortu zemědělství, které má problematiku na starosti, ještě ani nevysoutěžilo dodavatele.

A jak přiznala Eva Kaděrková z oddělení ochrany zvířat na ministerstvu zemědělství, chovatelé si na něj ještě rok počkají. „Pokud už se nic dalšího nezkomplikuje, doufáme v jeho spuštění zhruba v červenci příštího roku,“ uvedla.

Podle ochránců zvířat tak mají množírny stále zelenou. „Pokud jsou alespoň trochu opatrné, nikdo na ně nepřijde,“ hodnotí stav Petra Vojtíšková z organizace Home 4 Pets. Advokát a místopředseda spolku Hlas zvířat Robert Plicka přitom odhaduje, že množíren mohou být v tuzemsku stovky. „Možná i tisíce,“ řekl a dodal: „Jenom náš spolek aktuálně řeší desítky podobných případů.“

Doporučujeme: Granule ano, domácí zabíjačka ne. Španělsko chovatelům nařizuje, čím smí krmit mazlíčky

Spokojení nejsou ani veterináři. I podle nich řada majitelů zvířat nepovinnou registraci obchází. Po Česku tak podle nich běhá spousta psů, kteří sice dostali čip pod kůži, do žádné ze stávajících soukromých databank už ho ale nenahlásili. “Další lidé ho sice někam zanesli, přesto se ho při návštěvě veterináře nepodaří dohledat. Zvlášť pokud byl pes očipován v jiném koutu republiky,“ popisuje šéfka veterinární komory Petra Šinová.

Soukromých registrů je totiž podle ní dvanáct a většinou nejsou propojené. „Existuje sice program, který je dokáže prohledat, to ale může nějakou dobu trvat. Ne všichni správci totiž fungují i o víkendech a svátcích. A ne všechny registry také shromažďují stejná data,“ vysvětlila.

Nejednou se proto podle ní stalo, že útulek vykastroval zaběhnutého psa a nabídl ho k adopci, přestože mělo zvíře svého majitele. „Jednotná evidence by proto byla potřeba,“ hodnotí Šinová.

Doporučujeme: Toto je pes budoucnosti. Jmenuje se Zlatovláska a nepřísluší k žádnému plemenu

Vedení resortu zemědělství přesto nespěchá. „Povinnou identifikaci psů už dávno máme, ta je v zákoně svázaná s vakcinací proti vzteklině,“ říká Eva Kaděrková z oddělení ochrany zvířat ministerstva. Na samotný registr je ale podle ní čas, a to klidně ještě rok. „V tu dobu totiž začne platit nařízení Evropské unie, které budeme následně implementovat do našich zákonů. Nemá proto smysl cokoliv zavádět nyní, dva roky před platností tohoto nařízení,“ domnívá se. Unijní legislativa totiž podle ní přinese širší změny, do registru se například začnou hlásit i kočky. „Může se to tedy spojit. Zvířata pak budou lépe trasovatelná a dohledatelná, a to i při přesunu mezi různými státy Unie,“ doplnila.

Odmítá i kritiku spolků a veterinářů, že už měl být centrální registr zavedený dávno. Ideálně před čtyřmi lety, když vešla v platnost povinnost čipování psů. „Skutečnost, že jednotnou evidenci stále nemáme, má totiž svoje důvody,“ namítá Kaděrková.

Příliš složitá digitalizace

Její vznik prý zdržela například digitalizace státní správy a nutnost napojit psí databanku i na registr obyvatel – aby bylo možné zvíře ztotožnit s konkrétním majitelem. „Současně je tam třeba nastavit i matriku veterinární komory, aby bylo zjevné, který odborník psa do registru zapisoval,“ pokračuje. Za skluz podle ní může i ministerstvo vnitra, které kontroluje zabezpečení citlivých dat v registru. „Toto schvalování je příliš složité,“ říká Eva Kaděrková.

S tím ale zase nesouhlasí mluvčí tohoto resortu Adam Rőzler. „Gestorem dané problematiky je ministerstvo zemědělství. To jediné je za centrální evidenci zvířat odpovědné, my s tím nic nezmůžeme,“ ohradil se Rőzler.

Doporučujeme: Zákaz koupání. Podívejte se, kde se mohou psi i lidé přiotrávit jedovatými sinicemi

S vysvětlením Kaděrkové není spokojená ani lidovecká senátorka a členka podvýboru pro zemědělství Jaromíra Vítková. „Nemyslím, že bychom měli jen pasivně čekat na to, co nám předloží Evropská unie. Měli bychom být schopni ty věci ošetřit sami,“ domnívá se.

O registru psů už se v Česku hovoří od roku 2016, kdy jeho vznik doporučila ministerská komise pro ochranu zvířat spolu s povinným čipováním. Chtěla tím potlačit především množírny a nelegální obchod se zvířaty. Podle Usnesení Evropského parlamentu o ochraně vnitřního trhu a práva spotřebitelů z února 2020 totiž pochází až 42 procent inzerátů, v nichž se zvířata nabízejí, právě od množitelů. „Zvířata z těchto chovů často žijí v naprosto nevyhovujících podmínkách a trpí mnoha chorobami,“ uvádí se v usnesení.

Černý trh se zvířaty navíc znamená obrovské daňové úniky. Třeba britská daňová správa HMRC vyčíslila, že jen kvůli 257 odhaleným případům nelegálních prodejů mazlíčků z let 2015 až 2019 uniklo státu na daních 5,3 milionu liber. Evropané přitom podle odhadů organizace Eurogroup for Animals každý rok nakoupí zhruba 8 milionů štěňat v hodnotě 1,3 miliardy eur.

Doporučujeme: Máte nervního psa? Mohou za to i bakterie

Tuzemský centrální registr zvířat měla mít podle původních plánů na starosti Státní veterinární správa, vedení resortu zemědělství ale nakonec od tohoto řešení ustoupilo. Zdůvodnilo to velkou náročností a nákladností. Povinnost místo toho přeneslo na veterinární komoru, která měla evidenci postavit na již existujícím registru pet pasů.

„Tento záměr byl ale technicky nemožný, databanka nebyla na takový objem dat absolutně připravená,“ říká šéfka komory Petra Šinová. Nebyla prý ani dostatečně zabezpečená.

Ministerstvo si proto musí registr přece jen vysoutěžit samo. Ještě před dvěma lety odhadovalo jeho cenu na 15 až 20 milionů korun, nyní ale tuto sumu potvrdit nechce. „Před ukončením výběrového řízení nebudeme odhady zveřejňovat,“ napsala serveru zástupkyně mluvčího Tereza Kubálková.

Zkuste si náš kvíz pro pejskaře:

Zdroje: kulatý stůl k petici „Za změnu zákonů pro kočku“, Komora veterinárních lékařů ČR, Ministerstvo zemědělství ČR, Ministerstvo vnitra ČR, organizace Home 4 Pets, organizace Eurogroup for Animals.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Freepik