Dobrá zpráva pro vorvaně: lodní společnost změní svou trasu, aby velrybám nepřekážela

Velryb v oceánech ubývá. Mohou za to mimo jiné srážky s loděmi. Vědci proto apelují na dopravce, aby své trasy upravili. A slaví úspěch: odklon z původního koridoru ohlásila první středomořská lodní společnost. 

Pohled na ty snímky doslova trhá srdce: jeden z plejtváků obrovských zoufale kličkuje mezi loděmi a snaží se jim vyhnout. Často ale marně. Děje se to v oceánu u severní Patagonie, odkud každý den vyrazí až tisíc zaoceánských lodí. Velryby už mezi nimi nemají místo.

Video zveřejnili vědci, kteří se snažili zmapovat trasy ohrožených plejtváků. Sledovali je proto kamerami i miniaturními vysílačkami. „Ukázalo se, jak extrémní vliv má lidská činnost na život této velryby. Jak ho omezuje a ohrožuje,“ komentuje záběry mořský biolog Luis Bedriñana-Romano z Austral University v Chile.

Plejtváci už se totiž lodím prakticky nevyhnou. „Doprava je tak hustá, že jim nedá šanci. Když se na tu animaci podíváte, nemůžete si pomoct a cítíte kvůli tomu stres. Ten tvor opravdu marně a zoufale kličkuje,“ dodává biolog.

 

Podobně jsou na tom ale i další velryby jinde na světě. „Úplně stejný pohled by se vám klidně mohl naskytnout i ve vlnách Helénského příkopu nedaleko Kréty, kde mají stanoviště poslední tři stovky vorvaně obrovského,“ potvrzuje Alexandros Frantzis z řeckého Pelagos Cetacean Research Institute. 

Ani tam podle něj nemají kytovci prostor. Dokládají to mimo jiné nálezy mrtvých vorvaňů, kteří leží na pobřeží Řecka s hlubokými řeznými ranami a podlitinami. „Taková zranění jim mohou způsobit jen srážky s velkými loděmi,“ popisuje Alexandros Frantzis. Na těle je má přitom více než polovina uhynulých velryb.


Doporučujeme: I kosatky mají svoje „porodní asistentky“


Foto: Will Falcon aka Vitaly Sokol / Wikimedia Commons / CC-4.0

Odborníci už proto vyzvali dopravní společnosti, aby své trasy z těchto míst odklonily. „Pokud víme, že se velryby vyskytují v určité sezóně na konkrétních stanovištích, měli bychom se odtamtud v danou dobu přesunout. Dopravu bychom měli zkrátka přesměrovat,“ uvedla australská vědkyně Vanessa Pirotta.

Další možností je podle ní zavedení rychlostních limitů. „Ve vodách, kde se pohybují velryby, by měly lodě zpomalit na takovou rychlost, při které jsou schopny na zvíře zareagovat. Při jeho vynoření na hladinu by se mu měly umět vyhnout,“ doplnila pro ScienceAlert.

První úspěch

Někteří dopravci už dokonce apel biologů vyslyšeli. Třeba švýcarsko-italská společnost MSC Cruises tento týden oznámila, že už nebude používat trasu vedoucí přes východní Středomoří kolem Helénského příkopu.

„Poté, co jsme celou věc podrobně prodiskutovali s vědci, skutečně naše lodě z původních tras odkloníme. Uděláme to vždy v období od poloviny dubna do října,“ uvedl v tiskové zprávě, kterou zveřejnil Mezinárodní fond pro dobré životní podmínky zvířat (IFAW), ředitel této společnosti Linden Coppell.


Doporučujeme: Vzácné záběry z dronu: Velryby se spolu něžně objímají


Jinak bude velryb podle vědců ubývat. Jak moc, ukazují jejich statistiky: ještě koncem 19. století žilo ve světových oceánech přes 200 tisíc plejtváků obrovských. Pak ale přišli moderně vyzbrojení velrybáři a dovedli tyto velryby na pokraj vyhynutí. Povedlo se jim to za necelých sto let. Dnes na Zemi žije posledních pět tisíc plejtváků.

Vorvaňů obrovských zbývá v mořích okolo 100 tisíc.

Lidé přitom velryby potřebují – třeba proto, že mohou výrazně zbrzdit globální oteplování. Některé dřívější studie totiž ukázaly, že tito savci dokážou ukládat oxid uhličitý. Třeba plejtvákovec šedý, který se dožívá až šedesáti let, zadrží za svůj život dokonce třiatřicet tun zmíněné látky. Navíc když zemře, neuniká vstřebaný plyn do vzduchu. Klesne spolu s ostatky zvířete na dno oceánu a tam se po staletí zvolna uvolňuje a „hnojí“ hlubinné rostliny.

Miliony za velrybu

Velryby také pomáhají tím, že vytvářejí ideální podmínky pro růst takzvaného fytoplanktonu – tedy společenstva jednobuněčných organismů, která žijí na hladině oceánů a která vytvářejí kyslík. Podle vědců jsou jeho populace tak plodné, že vydají tolik kyslíku, kolik zvládne „vyrobit“ 1,7 bilionu stromů. To odpovídá dokonce čtyřnásobku amazonského pralesa.

Podle expertů z Mezinárodního měnového fondu by proto měli lidé velryby důsledně chránit. Organizace dokonce vyčíslila cenu jednoho kytovce. Stanovila ji na dva miliony dolarů. To je více než 49 milionů korun.



Zdroje: Mezinárodní fond pro dobré životní podmínky zvířat (IFAW), Centro Ballena Azul, Pelagos Cetacean Research Institute, magazín Science Alert.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Gabriel Barathieu / Wikimedia Commons / CC-2.0
Video: Pelagos Cetacean Research Institute