I šelmy mají mlsný jazýček. Některé dokonce pijí nektar z květů. Podívejte se

Po dobrém obědě má následovat sladká tečka. Třeba kapka nektaru. Tímto mottem se řídí i labužníci zvířecí říše. Dokonce i ti, kteří mají jídelníček postavený na mase. Dokládá to video, které tento měsíc zveřejnili vědci z britské Oxfordské univerzity. Pořídili ho na etiopské náhorní planině Sanetti. 

Psovitá šelma zvaná vlček etiopský se na něm slastně oddává mlsání. Spokojeně hoduje na šťávě z několika statných bylin. Nektar olizuje přímo z jejich květů. Podle badatelů jde o vůbec první případ, kdy se něco podobného podařilo u šelmy zdokumentovat. „Nikdy předtím jsme nic takového neviděli. Velcí predátoři totiž po nektaru z květů obyčejně nebaží,“ komentuje toto zjištění ekoložka Sandra Lai.



Šelma olizuje nektar byliny Kniphofia foliosa. Foto: Adrien Lesaffre / Oxford University

Objev je podle ní překvapivý ještě z jednoho důvodu: pokud šelmy pravidelně olizují květy s nektarem, mohou sehrávat i roli opylovačů. „Na srsti kolem čumáku jim totiž ulpívají pylová zrna, která která se pak dostávají z prašníku jedné rostliny na bliznu druhé. To pomáhá s oplozením a rozmnožením,“ vysvětluje Sandra Lai.

To podle ní doposud nikoho nenapadlo. „Obecně se mělo za to, že se mezi opylovače řadí hlavně včely, motýli a ptáci. Víme taky o některých savcích – například netopýrech nebo malých hlodavcích,“ říká badatelka a dodává: „Rozhodně jsme si ale nemysleli, že by k nim mohli patřit i velcí masožravci.“

Mlsají dospělí i mláďata

V případě etiopských vlčků je to ale podle ní zjevné. Šelmy totiž kytky vyhledávají opakovaně, navíc ve smečkách. „Nejde jen o pár mlsných jedinců,“ říká ekoložka. Sladká šťáva je pro vlčky dokonce tak lákavou kořistí, že ke květům berou i svá mláďata. „Samice jim ukazují, jak nektar pít,“ dodává. Jedna šelma navíc může navštívit až třicet různých rostlin.

Podle dalšího biologa Claudia Sillero-Zubiriho z toho pak těží nejenom samotné šelmy, ale i rostliny. „Vlčci se zkrátka chovají jako neúmyslní opylovači,“ hodnotí.



Zdroje: magazín Ecology a The Ethiopian Wolf Conservation Programme.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Carine Lavril a Adrien Lesaffre / Oxford University
Vídeo: Adrien Lesaffre / Oxford University