Je to kalous ušatý, i když není ušatý?

Mladou sovičku asi pozná každý, pokud ovšem bude mít šanci ji zahlédnout. Mně se to podařilo  jen jednou, před lety,  když jsem spatřil na větvi staré hrušky vedle sebe namačkaná bílá načechraná sůvata. Obličejíky mají skoro lidské, uprostřed sedí „nos“ a oči, posazené pěkně vedle sebe, hledí pěkně zpříma. Sůvata se nedají splést s jinými ptáčaty.

Od té doby, přestože po tom toužím, jsem ve volné přírodě sov moc neviděl. Jednou cosi  tiše proletělo lesem, snad sova, jednou jsem potkal ve staré stodole sovu pálenou, a před třemi lety v Řepích sedělo na bříze v parku snad osm kalousů ušatých. Přesto podle pozorování v zoologických zahradách a z fotografií si troufám říkat, že nějakou tu sovu poznám, výrem počínaje až po kulíška nejmenšího.

A tak když mi Daniela říkala, že u nich na zahradě jsou čas od času k vidění kalousi, ale že se jí to letos nějak nezdá, že ta mláďata na kalousy moc nevypadají, požádal jsem o popis, a pokud možno  o foto. Jejímu šikovnému bratrovi Jaroslavovi se podařily nádherné snímky. Byly to mladé sovičky, to ano, moc krásné, se zbytky prachového peří, s vybarvujícími se letkami a takovými tmavými obličeji. Tak na tohle nestačím. Nejdřív jsem si myslel, že by z nich mohly vyrůst puštíci, anebo možná sýci, jenže kdoví…

Radši jsem se obrátil na Zdeňka, šéfa České společnosti ornitologické. Je fajn moci se zeptat skutečného odborníka. A teď už mám jasno. Ale raději přímo ocituji Zdeňkovo vyjádření:

„Nejsou to sýci ani puštíci, jsou to opět kalousi, nejběžnější sovy v zahradách. Paní pozorovatelku možná zmátl ten poměrně výrazný „obličej“ v kombinaci s bílým bříškem. To je ale způsobeno tím, že mláďata ještě nejsou plně přepeřená z prachového peří. A sýc rousný to není, protože je výrazně menší, ale hlavně má prachový šat tmavě hnědý až černý, jako jediná sova. Mláďata tedy vypadají trochu jako malí čertíci. A puštík má celé oko černé, na rozdíl od kalouse, který má duhovku jasně oranžovou.“

Takže jsou to opravdu  kalousi ušatí, a navíc už vím, že „ušatějí“ až později. No, nebylo by škoda nechat si takový poznatek pro sebe?

Josef Duben
foto: Jaroslav Pleticha