Jsou nezničitelní. Podívejte se, kdo patří mezi zvířecí supermany

Některá zvířata oplývají neuvěřitelnými schopnostmi. Když je přejede auto, znovu se složí dohromady a pokračují dál v chůzi. Přijde-li krutý mráz, vypnou své životní funkce a nastartují je znovu až na jaře. Najdou se dokonce i takoví tvorové, kteří přežijí bez vody, světla a bez kyslíku. Projděte si náš seznam zvířecích supermanů.

Ďábelský brouk
Foto: Jesus Rivera, University of California, Irvine

Není větší než zrníčko rýže. Vydrží ale neuvěřitelné věci. Třeba když ho přejede obrněný vůz, jenom se otřepe, složí do původní podoby a pokračuje dál v chůzi. Podle testů, do kterých se pustili vědci z University of California, přežije tento brouk tlak až 39 000násobku své tělesné hmotnosti. To je stejné, jako kdyby člověk nesl na ramenou čtyřicet tanků.

Jak to „ďábelský brouk“ dělá? Podle badatelů má odolné krovky, které se podobají brnění. To ale není všechno. Toto jeho brnění je navíc složené z velkého počtu kousků, které jsou spolu vzájemně propojené ohebnými klouby. Broukovo tělo je proto flexibilnější. Chová se jako zip: když potřebuje odolat tlaku, zamkne se jako skládačka a odolá. Ovšem kdyby měl krunýř pod tíhou prasknout, tak se naopak rozpojí. Nebo alespoň uvolní v konkrétním kloubu.

„To všechno dodává tomuto broukovi neuvěřitelnou houževnatost a sílu,“ uvádí entomolog Jesus Rivera z University of California. Své poznatky o broukovi zveřejnil tento měsíc v prestižním vědeckém magazínu Nature.

Vědci už proto přemýšlejí, jak tuto dovednost okopírovat a použít třeba při stavbě letadel, zdí nebo aut. Hodila by se podle nich i při „šití“  neprůstřelných vest. „Doposud jsem o ničem podobném v přírodě nevěděl. Je to naprosto fascinující,“ zhodnotil objev svého kolegy entomolog Michael Caterino z Clemson University v Jižní Karolíně. 


Doporučujeme: Šestý smysl zvířat: povodeň či zemětřesení vycítí i týdny dopředu


Tvor, který nepotřebuje dýchat
Foto: PNAS

Tady máme dalšího supermana. Jmenuje se Henneguya salminicola a nepotřebuje dýchat. Místo toho si bere veškeré živiny z hostitele, u kterého přebývá. Je to totiž parazit, který přečkává ve svalech lososů.

„Když jsme tohoto tvora objevili, byli jsme překvapení. Jde totiž o mnohobuněčný organismus. A doposud se všeobecně předpokládalo, že mnohobuněčné organismy – na rozdíl od těch jednobuněčných – dýchat potřebují,“ uvedla badatelka Dorothee Huchonová z katedry zoologie na Tel Avivské univerzitě. Tohle zvíře ale žije v uzavřeném prostředí bez kyslíku, a tak geny odpovědné za dýchání ztratilo.

Henneguya salminicola je mikroskopický parazit z kmene žahavců. Je to druh příbuzný medúze a korálu. Žije uvnitř lososa a vstřebává přímo hotové živiny místo toho, aby přijímal kyslík. Vědci se domnívají, že nejde o jediného tvora žijícího bez kyslíku. Očekávají, že objeví další druhy, které takto mohou přežívat – a pravděpodobně se bude jednat o ještě podivnější formy života. Zjištění výzkumného týmu Dorothee Huchonové přinesl letos v zimě vědecký magazín PNAS.

 

Přežije i výbuch atomové bomby
Foto: Twitter WIREDScience

Pouhým okem nejsou ani vidět. Měří sotva milimetr. Schopnosti ale mají obrovské: vydrží i třicet let bez vody a jídla, nevadí jim stostupňová výheň ani mráz. Bez problémů přežijí dokonce i vakuum nebo radiaci silnější než z atomové bomby.

O kom je řeč? O želvuškách. Tedy bezobratlých živočiších, kteří žijí povětšinou v mechu. „Na celé zeměkouli je jich asi deset tisíc druhů, z čehož více než stovka se najde i u nás,“ přiblížil Vladimír Košťál z Biologického centra Akademie věd ČR. Želvušky podle něj obývají prakticky veškerá prostředí na planetě. Jsou totiž téměř nezničitelné. Důvod je jednoduchý: jakmile je zle, dokážou se uvést do takzvané anabiózy, což je stav podobný hibernaci. V tom pak dokážou přežít téměř cokoliv.

Vědci proto nyní zkoumají, jestli by se některé ze schopností želvušek nedaly „přenést“ na lidi. Užitečný by podle nich byl třeba jeden z proteinů, který chrání želvušky před radiací. Japonským badatelům už se dokonce podařilo „zmanipulovat“ lidské buňky tak, aby tento protein produkovaly. A fungovalo to. „Když jsme tyto buňky vystavili radiaci, byly poškozeny o čtyřicet procent méně než ty, které želvuščí protein neměly,“ uvedli vědci pro list The Washington Post.


Doporučujeme: Kolik semínek je v kyblíku? Sloni to spočítají čichem


Neskolí ho ani krutý mráz
Foto: Freepik

Jakmile udeří zima, zahrabe se do země pod silnou vrstvu listí. Pokud to náhodou nestihne a zmrzne, nevadí. Skokan lesní totiž umí přežít i se ztuhlými tělními tekutinami a zastaveným srdcem.

Umožňuje mu to schopnost takzvané kryobiózy. Organismus při ní upadá do absolutní strnulosti. „Buňky, které by se u jiných tvorů v mraze vysušily a odumřely, to neudělají. Žába se tomu vyhne tím, že je obalí glukózou, kterou si předtím vytvořila,“ vysvětluje Don Larson z University of Alaska Fairbanks. Skokan zkrátka na čas „stopne“ veškeré své životní funkce. Zmrznou mu svaly, krev i mozek. Přestane dýchat. Zastaví se dokonce i srdce. Vypadá jako zelený kámen. Takto dokáže přežít i půl roku, a to až při teplotách okolo -20 °C. Jakmile se podmínky vylepší, opět všechno obnoví.

Skokani si to prý ale musejí nejprve během podzimu „natrénovat“. Podobnou schopností oplývají i někteří mloci, ještěrky a želvy. Nebo určité druhy hmyzu.

 

Bez kyslíku na dně rybníka
Foto: Jmalik, English Wikipedia

Tato barevná krasavice dokáže přežít i v místech s naprostým nedostatkem kyslíku – například na dně zamrzlého rybníka, kam v zimě oxygen nedoputuje. 

Dovoluje jí to takzvaná „anoxybióza“. To znamená stav, při kterém organismus tohoto plaza ztuhne a vstřebává do sebe živiny především z vody. Želva při ní zpomalí látkovou výměnu v organismu.  Takto dokáže přečkat i několik dlouhých měsíců.  Jakmile se oteplí, vrátí se opět do původního stavu.

Podobně úžasnou schopností oplývají i některé ryby, například karasi.


Doporučujeme: Některé ryby jsou nezničitelné. Jejich jikry přežijí i cestu trávicím ústrojím ptáků


Jak rozmrzá skokan? Podívejte se:

 

Autor: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Freepik
Video: Steve Downer (www.wildlife-cinematography.co.uk)