Některé ryby jsou nezničitelné. Jejich jikry přežijí i cestu trávicím ústrojím ptáků

Vědci přišli s převratným zjištěním: jikry ryb dokážou přežít i v trávicím traktu ptáků. Kyseliny v žaludku jim neublíží. Jakmile se dostanou z těla ptáků ven, bez problémů se z nich vylíhnou nové rybky. Tím se podle vědců vysvětluje, jak se některé ryby dostaly i do takových vod, jež jsou od okolního světa zcela odříznuté.

Nový poznatek popsal tým maďarských biologů. Všimli si totiž, že se v trusu jedné z labutí objevují nestrávené jikry. Šlo konkrétně o vajíčka halančíka.

Vědci nejprve mávli nad objevem rukou. O halančíkovi se totiž ví, že je to nesmírně odolná ryba. Jeho vajíčka musí přežívat i v extrémních podmínkách – někdy dokonce až několik měsíců na suchu. Ryba totiž obývá oblasti, které jsou část roku zatopené a část roku vyschlé. Jikry jsou proto tvrdé a dokážou hibernovat.

Jenomže nakonec se badatelé pustili do výzkumu. „Uspořádali jsme experiment. Ptáky jsme nakrmili i jinými druhy jiker. Kachnám divokým jsme pohodili vajíčka od dvou různých kaprů – obecného a stříbrného,“ popisuje Ádám Lovas-Kiss z Dunajského výzkumného ústavu v Maďarsku.

Výsledek? Z pěti set jiker, které spolykalo osm ptáků, přežilo cestu trávicím traktem dvanáct. Ze tří se pak dokonce vylíhly živé a zdravé rybky.


Doporučujeme: Lidé hledají lék na dlouhověkost mazlíčků. Pomoci má nesmrtelná medúza


„Statisticky je to sice malé číslo, vysvětlit ale může mnohé,“ říká k tomu badatel Ádám Lovas-Kiss. Ryby, které si chtějí zajistit nástupnickou populaci, totiž kladou obrovské množství jiker. Třeba jeden kapr zvládne v období tření vypustit až 1,5 milionu vajíček.

Na těch si pak pochutná celá řada vodních ptáků. Například v žaludku jednoho racka šedého našli biologové více než 63 tisíce jiker. Pokud by platilo to, co v experimentu (tedy že se z 0,2 procenta těchto jiker nakonec vylíhne potěr), spatřilo by světlo světa celkem 126 nových rybek.

„Vylíhnout by se současně mohly v úplně jiných vodách, než kde je původně rodiče nakladli. Ptáci totiž denně nalétají desítky kilometrů,“ připomíná maďarský vědec. Třeba jikry kaprů strávily v těle kachen v průměru jednu hodinu. To je doba, během které zvládne tento pták urazit až šedesát kilometrů.

Právě to může podle badatelů vysvětlovat, jak se některé druhy ryb dostaly i do takových jezer a rybníků, které nejsou s okolními vodami nikterak propojené. Nebo jak se do určitých oblastí dostaly některé invazivní druhy ryb a ohrozily tam původní obyvatelstvo. Biologové své poznatky zveřejnili v magazínu PNAS.

Kolik jiker přežije cestu trávicím ústrojím kachen?

 

Zdroj: Ádám Lovas-Kiss, PNAS

Autor: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Pixabay