Lidé hledají lék na dlouhověkost mazlíčků. Pomoci má nesmrtelná medúza
Medúza Turritopsis dohrnii měří jen asi deset milimetrů. Má ale obdivuhodnou schopnost: je nesmrtelná. Vědci se snaží přijít na to, jak to dělá. Poznatek by mohl pomoci prodloužit věk lidí i domácích mazlíčků. Mimochodem, věděli jste, že věk dožití psů souvisí s barvou jejich srsti?
Vidíte ji? Tady plave. Díky této potvůrce možná budeme jednou nesmrtelní, ukazuje na malou medúzku pod mikroskopem japonský vědec Shin Kubota.
Na Petriho misce se ve slané vodě zmítá malý průsvitný tvor. Vypadá jako kousek rozmáčknuté želatiny. Jmenuje se Turritopsis dohrnii a měří jen asi deset milimetrů. Své titěrné rozměry ale vyvažuje naprosto unikátní schopností: je totiž nezničitelný. „Když se dostane do smrtelného nebezpečí, například kvůli nedostatku potravy či příliš nízké teplotě, začne jednoduše mládnout,“ pokračuje vědec.
Místo toho, aby medúza bídně zahynula, klesne zkrátka až na samé dno moře a obrátí běh svého času naruby. „Přesune se zpět do nižších stadií svého vývinu,“ vysvětluje Kubota v krátkém videodokumentu na YouTube.
Pro srovnání: kdyby měla tutéž vlastnost i slepice, vrátila by se v případě ohrožení života do své skořápky. Tam by se pak začala vyvíjet úplně od začátku.
Japonský vědec proto zasvětil této medúze život. V laboratoři, kde chová až sedm set průsvitných jedinců, prý tráví veškerý svůj čas. Zkoumá její podivné chování i zvláštní genetickou výbavu.
A není sám. Na nesmrtelnost, nebo alespoň pomalejší stárnutí, se v posledních letech zaměřuje stále více badatelů. Všichni si od toho slibují jediné: delší život pro člověka i pro jeho zvířata. Pokud jde o domácí mazlíčky, zaměřují se především na psy.
Doporučujeme: Zvíře bolest dlouho skrývá. Nechce se stát kořistí
Třeba genetik Daniel Promislow kvůli tomu začal nedávno zkoumat, proč se některá psí plemena dožívají daleko vyššího věku než jiná. Chtěl by těm méně dlouhověkým jejich život aspoň trochu protáhnout. Používá k tomu přitom medikament zvaný rapamycin.
To je přípravek, který dřív lékaři podávali hlavně lidským pacientům s plísněmi a kvasinkami.
Později se ale ukázalo, že lék umí daleko víc věcí. Zvládne třeba i potlačit nežádoucí reakce těla po transplantaci orgánů. Nebo dovede prodloužit život některým zvířatům. Třeba myši se díky němu dožívaly až o 38 procent vyššího věku.
„Pokud by se tedy podařilo dosáhnout stejného účinku i u psů, mohla by se velká plemena dožívat až o tři roky vyššího věku. Malí psi by mohli se svými páníčky strávit až o čtyři roky delší život,“ komentoval zjištění genetik Promislow. Svůj výzkum zahájil zhruba před čtyřmi lety.
Další vědci zkoušejí jiné metody. Snaží se k dlouhověkosti dobrat například přes rakovinu. Také nádorové buňky se totiž podle nich ukázaly jako nesmrtelné. „Alespoň pokud mají v tkáňové struktuře zajištěný dostatečný přísun živin,“ podotýká biolog a ředitel táborské zoo Evžen Korec. Vědci se proto nyní snaží chování těchto buněk pochopit.
Doporučujeme: VIDEO: Jak probíhají námluvy zvířat? Podívejte se na výstřední praktiky samečků
Dílčí výzkumy se ale odehrávají i v Česku. Třeba badatelé z Ostravské univerzity nyní přišli na to, že za pomalejším stárnutím některých zvířat může stát určitý protein.
„V genetické informaci velryby grónské, která se dožívá i více než dvou set let, vědci objevili odlišnost v jednom z klíčových proteinů. Tato odlišnost by mohla s extrémní dlouhověkostí tohoto zvířete souviset,“ informoval na konci loňského roku magazín Universitas.
Se zajímavými poznatky přišla také výzkumná skupina Zoologické zahrady Tábor. Podrobně třeba popsala, jak velkou roli může hrát ve věku některých zvířat pohlaví.
Roli hraje i barva
„Jako první na světě jsme třeba zjistili, že střední věk dožití samic je u zubrů až dvojnásobný oproti střednímu věku dožití samců,“ shrnul výsledky výzkumu Evžen Korec. U bizonů je podle něj tento rozdíl ještě významnější: samice žijí dokonce třikrát déle než samci.
„Zubři a bizoni se tedy zařadili mezi obratlovce, u kterých je rozdíl ve středním věku dožití mezi pohlavími jeden z největších,“ dodal ředitel zoo Evžen Korec.
A připojil ještě jedno zajímavé zjištění: u některých zvířat může ovlivnit délku života dokonce i taková „banalita“, jako je barva srsti. Ukázalo se to třeba při výzkumu psího plemene cane corso. „Vůbec nejvyššího věku se u tohoto plemene dožívají černožíhaní jedinci, a to 10,3 roku. Naopak kratší život mívají psi plaví, černí a šedí,“ uvedl Korec. Proč, to jeho tým stále ještě zkoumá.
Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Pixabay
Vyšlo také na webu Deníku
Doporučujeme: Šestý smysl zvířat: povodeň či zemětřesení vycítí i týdny dopředu
