Zvířata masově vymírají. Hubí je klima, lov i zemědělství

Planeta přijde během několika následujících desetiletí o milion živočišných druhů. Na vině přitom není jen oteplování planety, ale také lov nebo nešetrné nakládání člověka s půdou. Právě lidé tak podle některých odborníků budou stát za dalším masovým vymíráním druhů v historii Země.

Při pohledu na ten snímek se nám sevřelo srdce, přiznávají tisíce lidí na sociálních sítích. Na obrázku je totiž vidět klokaní mládě, které se marně snažilo uniknout ničivým plamenům v Austrálii. Nepovedlo se mu to. Zastavil ho vysoký plot, který do buše postavil člověk. Oheň tak klokana sežehl na troud. Jeho tělo zůstalo strnule opřené o drát.

Podobných fotek je plný internet. Masivní požáry, které sužovaly Austrálii od září loňského roku až do poloviny letošního ledna, totiž usmrtily obrovskou spoustu zvířat. Podle odhadů univerzity v Sydney jich bylo až půl miliardy.

Plameny spolykaly naprosto všechno, co se jim postavilo do cesty: savce, plazy i hmyz. Uniknout nedokázali dokonce ani ptáci. Proč, to ukazují jiné záběry z buše: ptáci se na nich sice pokoušejí z místa pohromy vzlétnout, horko je ale tak omračující, že nakonec padají zpět k zemi.

Horko nám ještě bude

Vědci se přitom shodují: toto je jenom začátek. Podobných událostí bude pravděpodobně přibývat. „Kontinent je totiž vyprahlý, od konce devadesátých let klesly počty srážek v jihovýchodní části Austrálie dokonce o jedenáct procent,“ připomíná klimatoložka Sarah Perkins Kirkpatricková z University of New South Wales.

Co naopak stoupá, jsou teploty vzduchu. „Minulé léto bylo vůbec nejžhavější v celé historii,“ pokračuje žena. Rtuť teploměru se prý na ostrově pohybovala po celé léto okolo 41,9 stupně Celsia. To je dokonce o 1,52 víc, než byl dosavadní rekord z roku 2013. „Klima se nám jednoduše mění,“ hodnotí stav expertka.

Doporučujeme: Zvíře bolest dlouho skrývá. Nechce se stát kořistí

Další posun mohou zapříčinit i samotné požáry. Myslí si to alespoň bývalá premiérka Nového Zélandu Helen Clarková. „Tuny prachu, které kvůli ohni dosedají na špičky novozélandských hor, totiž mohou urychlit odtávání místních ledovců,“ vysvětluje.

Těch je sice na Novém Zélandu kolem tří tisíc, vědci ale podle Clarkové varují, že současným tempem mohou všechny roztát už koncem tohoto století. To zvedne hladiny oceánů a uvede do pohybu mnoho dalších událostí.

Bez budoucnosti

Vědci přitom na drtivé změny klimatu a s tím související vymírání zvířat neupozorňují poprvé. Naopak. Snaží se obyvatelstvo zeměkoule varovat dlouhodobě.

Naposledy třeba ve zprávě, kterou vydala Mezivládní platforma pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES). Experti v ní popisují, že v nejbližších několika desetiletích zanikne téměř osmina všech živočišných druhů světa. Na planetě podle nich nemá budoucnost až milion různých zvířat. V ohrožení je třeba žirafa, koala nebo sysel.

Apokalypsu přitom nezpůsobí jen pouhé oteplování zeměkoule. Na vině bude i nešetrné nakládání se zemědělskou půdou, lov či znečištění vody a vzduchu. „Dopad bude mít i úbytek přirozených stanovišť nebo šíření takzvaných invazivních druhů, které zlikvidují stávající faunu v krajině,“ doplňuje šéf zmíněné skupiny vědců Robert Watson.

Další zvířata sice podle něj přežijí, budou se ale muset kvůli tomu změnit. Některá to už ostatně dělají.

Doporučujeme:  Lidé zdevastovali Zemi na tři miliony let. Je jako po pádu meteoritu

Třeba část stěhovavých ptáků se začala zmenšovat. Jen za posledních třicet let se jejich těla scvrkla skoro o tři procenta. Co se jim naopak prodlužuje, je rozpětí křídel. Důvod? „Opeřencům začíná být jednoduše horko. Velká a těžká těla se totiž daleko hůř chladí,“ vysvětluje v rozhovoru pro BBC ornitolog Brian Weeks. Naopak lehčí živočichové se ochlazují snáz.

Ptáci s menšími těly by ale nemuseli některé věci zvládnout. Problémy by jim mohla dělat třeba náročná cesta do zimoviště za mořem. Menší těla se proto musejí současně vybavit daleko delšími křídly.

Změna jídelníčku

Lední medvědi zase mění svůj jídelníček. „Dřív byli jejich hlavní kořistí tuleni, které si šelmy ulovily na plovoucích krách v moři. V poslední době se jim ale tyto kry rozpouštějí. Medvědy to nutí žít stále častěji na pevnině,“ popisuje biolog David Iles v magazínu National Geographic.

Medvědi proto začali plundrovat hnízda ptáků, především hus. „Pokud jich vyplení kolem dvaceti, zajistí si tím přibližně osmdesát až devadesát husích vajec. To už svou kalorickou hodnotou jednoho tuleně nahradí,“ uvedl biolog.

Doporučujeme: Zvířecí hrdinové: dárcovstvím krve zachraňují životy

Vědci z Norského polárního institutu navíc prý viděli několik ledních medvědů, jak loví a pojídají delfíny. To znamená zvířata, která se dřív do medvědích teritorií vůbec nedostávala. Globální oteplování jim ale najednou dovoluje zamířit i dál na sever.

Pro většinu zvířat se ale mění jejich životní podmínky tak rychle, že se jim zřejmě přizpůsobit nepodaří.

Text: Veronika Rodriguez
Foto: Pixabay
Vyšlo i na webu Deníku

Doporučujeme: Zvrací kočka po léku? Varovat v příbalovém letáku už můžete i vy