KOMENTÁŘ: Na trhu je první maso vypěstované v laboratoři. Ovlivní to jídelníček nás všech

Poprvé v historii nemusí zemřít žádné zvíře, aby si člověk mohl dát k obědu kus masa. V Singapuru totiž uvedli na trh „kuřecí nugetky“, které se kompletně vypěstovaly z kmenových buněk v laboratoři. Podle biologa a ředitele táborské zoo Evžena Korce tato zpráva ovlivní jídelníček nás všech.

Aktuální boj s pandemií a ekonomické dopady drastických omezení zcela zastínily velmi důležitou zprávu posledních dnů, která ovlivní budoucnost lidstva na dlouhá desetiletí dopředu. Ptáte se, cože je tou důležitější zprávou? Není jí nic jiného než to, jak si lidstvo zajistí potřebné zdroje potravin.

Světovými médii proběhla v minulých dnech kratičká zpráva o tom, že maličký ale ekonomicky velice silný Singapur je první zemí na světě, která povolila prodej uměle vytvořeného masa. Konkrétně jde o kuřecí nugetky sanfranciského start-upu Eat Just Inc. Že je to v porovnání s celosvětovou epidemií banalita? Nic nemůže být od pravdy dále. Právě nyní se totiž přepisují dějiny lidského stravování.

Současné umělé maso není totiž jen tak nějakou nedokonalou náhražkou, jakou byly pokusy nahradit maso živočišného původu až dosud. Žádný sójový či bramborový protein s příměsí rostlinného hemoglobinu. Tentokrát jde o plnohodnotné maso z nefalšovaných zvířecích buněk. Jen s tím velkým rozdílem, že kvůli tomuhle soustu žádné zvíře zemřít nemuselo. Firma totiž kuřecí nugetku kompletně vyrobí v takzvaném bioreaktoru. V něm probíhá biologická reakce za přítomnosti aminokyselin, cukrů a solí. Zjednodušeně řečeno, z kmenových buněk kuřat se zde vypěstuje požadovaná svalová tkáň. Z ní se pak připraví jídlo. Konkrétně sanfranciské nugetky podávané v Singapuru obsahují 70 procent takto připraveného kuřecího masa a zbytek jsou proteiny získané z fazolí mungo. Poprvé v historii lidstva tak nemusí zemřít žádné zvíře, aby si člověk mohl dát k obědu kus masa.

Doporučujeme: Ukončete užívání antibiotik ve velkochovech, vyzývají vědci. Je to časovaná bomba 

To bude mít obrovský dopad nejen na stravování lidí, ale i na celou planetu. Chov zvířat totiž patří k těm lidským činnostem, které životní prostředí enormně zatěžují. Dlouhodobě se mluví například o neudržitelné náročnosti chovu hospodářských zvířat na spotřebu vody. Různé organizace už před časem spočítaly, že k výrobě jednoho kilogramu čistého hovězího masa potřebujeme okolo 6,5 kilogramu zrní, 36 kilogramu objemového krmiva a 155 litrů vody. Vyrobení takového množství krmiva vyžaduje v průměru okolo 15 300 litrů vody. Vodní stopa jednoho kilogramu hovězího tedy znamená spotřebu 15 500 litrů vody.

Zatímco ještě v roce 1990 snědl průměrný obyvatel Země 33 kilogramů masa za rok, od té doby se toto množství zvýšilo téměř o třetinu. Spotřeba masa vzrostla celosvětově za posledních 50 let pětinásobně. Nejoblíbenějším masem je podle článku Českého statistického úřadu (ČSÚ) z roku 2018 vepřové, kterého průměrný obyvatel planety spotřebuje 16 kilogramů ročně, drůbežího masa sní o jeden kilogram méně a hovězího pak devět kilogramů za rok. Kolik to představuje vody, raději ani počítat nebudu.

Problémem je také to, že kvůli chovu hospodářských zvířat či pěstování plodin pro jejich výživu lidstvo masivně kácí deštné pralesy a plundruje panenskou přírodu. ČSÚ ve stejném článku upozorňuje na to, že průměrný obyvatel USA sní za rok neuvěřitelných 124 kilogramů masa. „Kdyby všichni lidé na světě jedli tolik masa jako průměrný obyvatel USA (124 kg/rok), bylo by pro vypěstování adekvátního množství krmiv pro dobytek zapotřebí rozlohy dalších čtyř planet,“ varuje ČSÚ.

Doporučujeme: Konec klecových chovů slepic a drezury v cirkusech. Poslanci dali zelenou novele zákona

Zabíjet zvířata pro maso je nepřijatelné pro velmi početnou a stále rostoucí skupinu především mladých lidí. Proto je (nejen mezi nimi) v poslední době tak oblíbené a rozšířené vegetariánství a veganství.

Maso vyráběné v laboratořích a velkobioreaktorech je proto nejen etickou záležitostí prosazovanou ochránci zvířat, ale nutností k dlouhodobému přežití naší planety Země. Odhady totiž předvídají, že pokud se světová populace během dalších 35 let zvýší s nynějších sedmi miliard na miliard deset (což je ještě spíše optimistická varianta počítající se zpomalením současného růstu), tak spotřeba masa oproti současnosti ještě výrazně vzroste. Až tak, že už to nebude v možnostech naší planety uživit. Pokud tedy nechceme maso a v něm obsažené prospěšné látky z jídelníčku zcela vyškrtnout, jsou bioreaktory na výrobu masa jedinou možností.

Naplní se tak vize státníka, jehož vůdčí schopnosti se naplno projevily hlavně během druhé světové války, Winstona Churchilla. Už před ní, konkrétně v roce 1931 v eseji otištěné ve Strand Magazine, však dokázal svůj přehled a správné tušení. Popisoval totiž, že za padesát let bude zbytečné chovat kuřata, protože si díky znalosti hormonů dokážeme vypěstovat jen samotná prsíčka, stehýnka nebo křidýlka. Netrefil se pouze časově, lidstvu to trvalo takřka o půl století déle. Nicméně další smělá Churchillova vize se stává skutečností.

Doporučujeme: Zvířata masově vymírají. Hubí je klima, lov i zemědělství

Firmy a země, které se této nevyhnutelné budoucnosti otevřou nejdříve, získají obrovskou konkurenční výhodu před ostatními. Nejen, že se stanou potravinově soběstačnými, ale také extrémně zbohatnou na vývozu uměle vyrobeného masa do těch států, které na tento rozjíždějící se rychlík nestihly naskočit včas a nepřipravily vhodné zázemí. To je velká příležitost i pro Českou republiku, která se ráda prezentuje jako „země pro budoucnost“. Ta budoucnost právě nastává. Pojďme využít toho, že u nás máme spoustu špičkových vědeckých pracovišť plných vzdělaných a schopných lidí. Urychleně připravme legislativu tak, aby se o Česku mohlo psát jako o jedné z dalších zemí, které po Singapuru umožnily prodej uměle vytvořeného masa. Speciální granty by pak mohly podpořit vědecká pracoviště, která by mohla přijít s řešení, jak tuto technologii zlevnit a zpřístupnit co největšímu okruhu lidí. Třeba tak, aby si kdokoliv na domácí 3D tiskárně „vytiskl“ libovolný kus masa k obědu nebo večeři.

Masové velkochovy zvířat už nejsou déle udržitelné. Čím dříve si to uvědomíme a začneme je rušit a nahrazovat jinými formami získávání masa, tím lépe. Návod už máme. Teď ho jen začít používat. Zachráníme tím nejen miliardy zvířat, ale i celou naší planetu.

Evžen Korec
biolog a ředitel ZOO Tábor
Úvodní foto: Archiv Evžena Korce

RNDr. Evžen Korec, CSc.
je vystudovaný molekulární biolog a genetik. Je to spoluautor jedenácti patentů v oblasti molekulární biologie a genetiky a více než dvaceti vědeckých publikací ve špičkových světových časopisech.

V roce 2015 se stal majitelem Zoologické zahrady Tábor, které hrozil zánik a rozprodej nebo utracení zvířat. Protože má ale zvířata velmi rád a jejich osud mu není lhostejný, rozhodl se zoo zachránit. Už v červnu roku 2015 se podařilo ZOO Tábor znovu otevřít pro veřejnost. Generálním sponzorem této zahrady se stala společnost EKOSPOL, kde je Evžen Korec generálním ředitelem a předsedou představenstva.