Královský hranostaj je jinotaj

Kdo by neznal aspoň jeden portrét krále v plášti zdobeném hermelínem. Tato kožešinka, známá jako královský hermelín, to jsou vlastně sešité kožky lasice hranostaje. V polštině se jmenuje podobně, gronostaj, zřejmě původně gorno-staj. A podle některých jazykovědců lze totiž právě zde hledat kořen českého pojmenování. Podle hranostajova charakteristického panáčkování, kdy se postaví na zadní, „hornostojí“, a to i proti člověku, a rozhlíží se. Podobně jako surikaty, které jsou tímto postojem paradoxně známější, díky obrázkům, filmům, ale  třeba i díky pěknému sousoší v ZOO Praha. Hranostaj totiž před člověkem dlouho nepostojí, hnedle uprchne.

Jiní jazykozpytci, například Jan Gebauer či Václav Machek se spokojili s konstatováním, že slovo hermelín pochází z němčiny, aniž by věnovali pozornost latinskému názvu hranostaje Mustela erminea. A není třeba toto „erminea“ odvozeno od latinského eremus či řeckého eremos, což znamená poušť či samota? Čili něco jako lasice samotářská. Nebo snad pouštní až poustevničí? A už jsme u poustevníka, tedy eremity. Bývali to samotáři, kteří se usídlili kdesi v poušti. U nás pak někde v lese, ve skalách nebo skalních slujích, jako svatý Prokop, když pouštěmi naše končiny neoplývají. Poustevník je zkrátka člověk opustivší lidskou komunitu, aby se věnoval meditaci a modlitbě někde v samotě.

Možná i králové odění do hermelínových plášťů nechtěli dávat najevo jen bohatství a výlučnost, ale i jistou oddělenost či odloučenost od obyčejné lidské společnosti. Asi nejznámější je Rigaudův portrét Ludvíka XIV. z roku 1701, který je k vidění v Louvru. Král má přes ramena přehozený korunovační plášť, celý podšitý hermelínem.

Člověku možná vytane na mysli otázka, kolik tak za život spatřil eremitů, čili poustevníků, a kolik  hranostajů. Obojí žijí víceméně skrytě, přičemž si zřejmě uvědomují jistou výlučnost a privilegium žít v odloučení, první v lese či skalách, druzí na jejich okraji či na stráni v blízkosti vod. Já jsem viděl například dva hranostaje, jak se proháněli v nízkém porostu na březích Červeného potoka…

Anebo je to s tím hermelínem a poustevníkem úplně jinak? Francouzština má pro hranostaje a hermelín stejné slovo: hermine. A podle Francouzů to zřejmě pochází z prapůvodního latinského pojmenování tohoto živočicha Armenius mus, čili arménská myš, prý podle toho, že Arménie byla jejich hojným výskytem pověstná.

Takže? A jestli vůbec celá ta úvaha o všech těch lasičkách, myších, kožešinkách, poustevnících a hranostajích není trochu na hraně…

Josef Duben