Masové zabíjení kaprů v ulicích je obyčejný relikt komunismu, říká biolog Evžen Korec

Masové vraždění kaprů v ulicích není žádnou prastarou českou tradicí. Provádíme ho poměrně krátce – zhruba od padesátých let minulého století. Jde tedy o pouhý relikt komunistického režimu, píše ve svém komentáři biolog a ředitel táborské zoo Evžen Korec.

Namačkáni jeden na druhého, bez možnosti pohybu a s nedostatkem kyslíku. V takových podmínkách čekají kapři vylovení před Vánocemi na krutou a bolestivou smrt. Poslední okamžiky svého života stráví v nesmírném utrpení. Zatímco vůči týrání domácích mazlíčků už jsou lidé poměrně citliví, utrpení těchto zvířat je stále nechává chladnými. Přitom každý živý tvor si zaslouží důstojný život i konec.

Kaprů se v Česku každoročně vyloví kolem 18 tisíc tun. To představuje až 30 milionů zvířat. Drtivá většina z nich, konkrétně 85 procent, se prodá před Vánocemi. A právě v tom je hlavní problém. Kapr totiž běžně tráví zimu u dna rybníka ve stavu podobném zimnímu spánku, při němž se mu zpomalí metabolismus. Vánoční kapr ale takový komfort nemá. Z nutného odpočinku ho neustále něco ruší – nejprve lovení, potom převozy. Konec života nakonec stráví v otřesných podmínkách, při nichž neskutečně trpí.

První utrpení přichází už při výlovu, při kterém se nešetrnou manipulací zraní spousta ryb. Některé dokonce těmto zraněním podlehnou. Pokud toto násilné vytržení z přirozeného prostředí kapři přežijí, nemají ani zdaleka vyhráno. Místo prostorného rybníku musí trávit spoustu dnů a týdnů v mnohem menších sádkách namačkaní na ostatní spolutrpící. Ani to však není nic proti miniaturním přeplněným kádím, v nichž kapři bez možnosti volného pohybu doslova přetrpí poslední dny  svého života.

Doporučujeme: České řeky křižují ryby závislé na pervitinu. Některým kvůli tomu hrozí vyhynutí

Někteří vánoční kapři mají smůlu i v tom, že je si zákazníci ještě živé přenášejí do svých domovů. Tyto vodní živočichy nosí v igelitových taškách, v nichž se kapři pomalu a krutě dusí. Představte si, jak by bylo vám, kdyby vás někdo násilím ponořil do vody a ještě vám přetáhl přes hlavu igelitový pytlík. 

Kruté je také vypouštění kaprů do vany, ve které by měli přečkat poslední chvíle před smrtí. Čerstvě napuštěná voda z kohoutku totiž obsahuje chlor, který rybě poškodí sliznice a nervovou soustavu. Voda je navíc mnohem teplejší než venku, což rybě způsobuje velký tepelný šok. Přirovnal bych to k tomu, jako kdyby otužilec vylezl z ledové vody a bez jakékoliv přípravy, navíc s přidušením, vlezl do rozpálené sauny, z níž ale nemá možnost úniku.

Daleko do zapomnění by měl upadnout také krvavý zvyk zabíjet kapra přímo před očima kupujících včetně dětí. Jde v podstatě o veřejnou popravu, která je naprosto zbytečná. Žádné jiné zvíře takhle veřejně v otřesných podmínkách nezabíjíme. Zkuste si namísto kapra představit na zakrváceném popravčím stole například kuře, kachnu nebo králíka. Je zvláštní, že zatímco usmrcení jiných hospodářských zvířat se řídí přísnými regulacemi a smí se provádět jen v pečlivě kontrolovaných jatkách, u kaprů stále kruté a krvavé zabíjení v nehygienických podmínkách ulic tolerujeme. Osobně tento zvyk nechápu. Stejně jako to, že ho Češi nakupováním kaprů u pouličních stánků stále podporují.

Doporučujeme: Mezi velké zvířecí žvanily patří i ryby. Nevěříte? Tak si je poslechněte

Veřejné a masové vraždění kaprů přitom provádíme poměrně krátce – zhruba od padesátých let minulého století. Nejde tedy o žádnou prastarou tradici, nýbrž jen o pouhý přežitek z minulého režimu. Dávno žijeme ve třetím tisíciletí, kdy jsou obchody bohatě zásobeny kvalitními čerstvými rybami, které nemusely poslední okamžiky života strávit v rukách najetého prodejce bez větších zkušeností s humánním usmrcováním zvířat. Není divu, že jsme často svědky toho, že prodejce mlátí kapra paličkou hlava nehlava, někdy mu živá ryba dokonce upadne ze zmrzlých rukou na zem. Toho všeho přitom mohou být kapři snadno ušetřeni.

Jsem moc rád, že se postoj veřejnosti k tomuto pravidelnému týrání a masovému veřejnému vraždění v poslední době obrací. Už loni na tuto nechutnou praxi upozornila Komerční banka ve spolupráci s influencerkou Lucií Zelinkovou. Letos ji odmítl obchodní řetězec Lidl – s odkazem na odpovědné podnikání prodej živých ryb před svými provozovnami zakázal. Podobný krok zvažují i další velcí konkurenti.

Přestože nejsem příznivcem regulací, v tomto případě bych udělal výjimku a prodej živých ryb v ulicích bych skutečně zakázal. Plošně. Zájemci mají spoustu možností, jak čerstvou rybu koupit, nemusí ani jet do specializovaných rybáren. Kapry totiž nabízí stále více běžných obchodů s potravinami. Lze se samozřejmě domluvit i napřímo s rybářstvím. Vzhledem k tomu, že je pouliční prodej ryb v podstatě záležitostí pouhých několika dní v roce, nikoho tento zákaz příliš neomezí. Miliony živých tvorů ale ochrání před krutým týráním a bolestivou smrtí. Teprve pak můžeme svátky klidu a míru oslavit jako civilizovaní lidé, nikoliv jako barbaři.

Evžen Korec
biolog a ředitel ZOO Tábor
Úvodní foto: Archiv Evžena Korce

RNDr. Evžen Korec, CSc.
je vystudovaný molekulární biolog a genetik. Je to spoluautor jedenácti patentů v oblasti molekulární biologie a genetiky a více než dvaceti vědeckých publikací ve špičkových světových časopisech.

V roce 2015 se stal majitelem Zoologické zahrady Tábor, které hrozil zánik a rozprodej nebo utracení zvířat. Protože má ale zvířata velmi rád a jejich osud mu není lhostejný, rozhodl se zoo zachránit. Už v červnu roku 2015 se podařilo ZOO Tábor znovu otevřít pro veřejnost. Generálním sponzorem této zahrady se stala společnost EKOSPOL, kde je Evžen Korec generálním ředitelem a předsedou představenstva.