Místo stehýnka moučný červ. Psy a kočky čeká změna jídelníčku

V domácnostech lidí žije půl miliardy psů a koček. Na jejich krmení padne pětina světové spotřeby masa a ryb. Změnit to má hmyz.

Sítě do oken? To nepotřebujeme. My tady problémy s hmyzem nemáme. Všechny mouchy spolehlivě vychytá Mína, ukazuje na svou černobílou kočku chovatelka Lucie.

Mína soustředěně kouká do stropu, pravidelně přitom seká ocasem. Upřeně sleduje velkou, černou masařku. „Tak pojď,“ utíná její trápení Lucie a zvedá kočku vysoko nad hlavu. Mína začíná šermovat tlapkami, do pár vteřin je moucha lapena. Pak už se jen ozve krátké mlasknutí.

Kobylky a masařky

Foto: Pixabay

Běžná kočka spořádá za život jen asi dva kilogramy hmyzu. Většinou jde o různé kobylky, můry či masařky, které si uloví při hře. Jenomže to se zřejmě brzy změní. Hmyz se stane běžnou součásti kočičího jídelníčku.

Usilují o to alespoň veterináři. Důvod? Hmyz je podle nich nesmírně zdravý. Oproti dnešním krmivům z hovězího masa, ryb nebo kuřat také zanechává jen nepatrnou uhlíkovou stopu.

Pro srovnání: abychom získali deset kilo bílkoviny z larev, potřebujeme jen asi 45 čtverečních metrů pole a 54 tisíc litrů vody. Výroba stejného množství hovězího proteinu přitom pohltí 2100 metrů pole a přes milion litrů vody. Tedy násobně víc.


Doporučujeme: Zvířecí hrdinové: dárcovstvím krve zachraňují životy


Hmyz také není potřeba hnojit. „Pěstuje se na zbytcích lidské stravy, jako jsou ovoce, zelenina nebo chleba. Samozřejmě musí platit, že tyto potraviny nevykazují napadení plísněmi nebo hnilobu,“ doplňuje mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Hmyzí farmy tak zároveň pomáhají šetřit jídlem.

Hmyz se zkrátka jeví jako krmivo budoucnosti – a to nejenom pro lidi, ale i pro zvířata,“ potvrzuje Eva Straková z Ústavu výživy zvířat při Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně. Už dnes podle ní existují výrobci, kteří přidávají do granulí pro mazlíčky moučku z hmyzu. 

Jedlý brouk jim prý totiž poslouží daleko líp, než ten nejlepší steak. „Je významným zdrojem kvalitního proteinu i tuku toho má hmyzí moučka dokonce dvakrát víc než ta hovězí. Biomasa těl bezobratlých navíc skýtá poměrně velké množství minerálních látek,“ doplňuje.

Některé druhy hmyzu jsou navíc bohaté na taurin tedy látku, kterou ke svému životu nutně potřebují právě kočky. Pokud se jim taurinu nedostává, mohou mít problémy se zrakem. „Výrobci tradičních krmiv z masa proto přidávají do granulí či konzerv taurin syntetický. V moučných červech se ale tato aminokyselina vyskytuje zcela přirozeně, navíc ve velkém množství. To je pro kočky vynikající. Hmyzí krmivo je pro ně mnohem přijatelnější,“ přidává Marie Borkovcová z Mendelovy univerzity v Brně, která se výzkumu brouků ve výživě věnuje od roku 2002.

Proti alergiím
Foto: Pixabay

Brouci ale nemíří jen do kočičích misek. Svou porci dostanou i psi. Také jim prý „žoužel“ náramně prospěje: třeba šťavnaté larvy mouchy černého vojáka jsou bohaté na omega-3 mastné kyseliny, které psi potřebují pro kvalitní srst a zdravou pokožku

„Hmyzí bílkoviny jsou navíc pro psy stravitelnější než většina jiných proteinů používaných pro výrobu krmiv. Jsou proto vhodné i pro ty, kteří mají potravinovou alergii. Takových psů přitom přibývá,“ uvádějí shodně výrobci, kteří už nějaké hmyzí granule na trh uvedli.

To potvrdil i výzkum Univerzity Ludwiga Maximiliána v Mnichově. Vědci tam provedli studii na dvaceti psech, kteří trpěli atopickou dermatitidou tedy chronickým ekzémem z potravin. Dva týdny jim podávali jen hmyzí potravu. Výsledek: stav dvanácti psů se zlepšil, osm se úplně přestalo škrábat.


Doporučujeme: Šestý smysl zvířat: povodeň či zemětřesení vycítí i týdny dopředu


Na to, jak nejlíp vytěžit hmyz, se proto zaměřuje stále více firem. „Bílkovinné extrakty z moučných červů, které se přidávají do krmiv pro psy a kočky, vyrábějí třeba ve Francii. Červy do tohoto podniku částečně pocházejí z Česka,“ prozradila Marie Borkovcová.

Jediné, co prozatím brzdí rozmach hmyzího krmiva, je jeho cena. Oproti ostatním výrobkům je totiž stále vysoká dvanáctikilové balení vyjde na zhruba 1700 korun. Podle výrobců ale bude cena postupně klesat nyní se do ní stále promítají náklady na vybudování farem, které vznikly teprve nedávno.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Pixabay
Vyšlo i na webu Deníku

Které druhy hmyzu jsou vhodné ke krmení zvířat?
Foto: Pixabay

Odhaduje se, že na světě existuje zhruba 1500 až 1900 různých druhů jedlého hmyzu. Tento hmyz se bude postupně uplatňovat nejenom ve výživě lidí, ale bude pronikat také do krmiv zvířat.

V Česku je v současnosti pro výrobu krmiv schváleno celkem sedm druhů hmyzu. Jde konkrétně o bráněnku, mouchu domácí, potemníka moučného, potemníka stájového, cvrčka domácího, cvrčka krátkokřídlého a konečně cvrčka banánového.

Předpokládáme, že všichni tito bezobratlí živočichové budou mít rostoucí význam hlavně ve výživě zájmových zvířat, například psů a koček. U domácích mazlíčků totiž chovatelé tolik nezohledňují cenu podávaných krmiv a snaží se svým „miláčkům“ podávat skutečně to, co považují v danou chvíli za nejkvalitnější krmivo.

Naopak u hospodářských zvířat budou zřejmě využití hmyzu bránit ekonomické aspekty. Bezobratlí živočichové totiž vždy budou poměrně drahou krmnou komponentou, která zvýší celkovou cenu krmiv a krmných směsí, a tím negativně ovlivní celou ekonomiku odchovu či výkrmu hospodářských zvířat.

Využití bezobratlých živočichů ve výživě může být buď přímé, nebo nepřímé. Přímé využití spočívá v tom, že je hmyz přímo konzumován člověkem nebo zvířetem, a to v různé úpravě v přirozeném stavu, případně ve formě pasty či moučky. Nepřímé využití znamená, že je hmyz využíván jako proteinová komponenta v krmných směsích pro hospodářská zvířata, například pro drůbež nebo ryby.

Prof. Eva Straková, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno


Doporučujeme: VIDEO: Zvířata vycítí blížící se pohromu. Jak to dělají?


 

Jeden myslel na “Místo stehýnka moučný červ. Psy a kočky čeká změna jídelníčku

Komentáře nejsou povoleny.