Mravenci předčili lidi. Hlavolam vyřešili daleko rychleji, ukazuje video. Podívejte se

Hlavolamy rozlousknou snáz než lidé. Alespoň pokud pracují ve skupině. Řeč je o mravencích. Video vědců z izraelského Weizmannova institutu dokonce ukazuje, že tento hmyz dokáže spoustu věcí vyřešit rychleji než lidé. Podívejte se.

Jen málokteré video vzbudilo na sociálních sítích takové pozdvižení. Odhaluje totiž, že jsou mravenci mnohem důvtipnější než lidé. Když jim vědci připravili jednoduchý test, během kterého měli pronést obrovský předmět ve tvaru T složitým labyrintem, bez problémů to dokázali. A co víc: v rychlosti a eleganci předčili i lidi.

„Mravenci v testu opravdu dopadli lépe,“ hodnotí práci členovců vedoucí badatelského týmu Ofer Feinerman a pokračuje: „Postupovali totiž naprosto koordinovaně a neopakovali chyby. Místo toho se z nich poučili a upravili další strategii.“ 

Když pak dostali stejný úkol i lidé, taky ho bez větších potíží zvládli. Cestu ale hledali složitěji. „Což bylo způsobené hlavně tím, že se často chovali impulzivně. Než aby táhli za jeden provaz, snažili se mezi sebou soupeřit. Někteří si zkrátka prosazovali svou vizi, protože ji měli za nejlepší,“ přibližuje badatel. To se ale podepsalo na výsledku. „Neschopnost komunikovat a přizpůsobit se celku nakonec vedla jen ke konfliktům. Rozhodování bylo méně efektivní,“ říká.

Lidi měli taky tendenci volit snadná a rychlá řešení, která ovšem nebyla dlouhodobě účinná. „Mravenci na tom byli zkrátka lépe. Pro dobro celku se přizpůsobili situaci a uspěli,“ vysvětluje Ofer Feinerman.

Ale pozor. Všechno se změnilo v okamžiku, kdy se velké týmy rozpustily a se stěhováním si museli poradit jednotlivci. Nebo velmi malé skupiny pracovníků. V takovém případě začali členovci s lidmi prohrávat. „Jakmile už nešlo o týmovou práci, ale samostatné řešení problému, úkolu se lépe zhostili lidé,“ potvrzuje Ofer Feinerman.

Jde podle něj o další ukázku toho, jak jsou kolonie mravenců semknuté. „Fungují jako jedno tělo složené z mnoha buněk. A všechny tyto buňky společně pracují ku prospěchu celku,“ uzavírá.

Jako když se stěhuje klavír

Pro úplnost doplňme, jak experiment vypadal. Badatelé dali lidem i mravencům naprosto stejný úkol: oba druhy měly pronést obří předmět ve tvaru T složitým labyrintem. Těžký a neforemný náklad museli přestěhovat z jedné místnosti do druhé, práci jim přitom komplikovaly příliš úzké dveře a chodba. „Bylo to podobné, jako když se přenáší piano, a stěhováci se s ním musí vypořádat v těsném prostoru,“ vysvětluje Ofer Feinerman.

Lidi šli do experimentu dobrovolně, mravence zase motivovala vidina šťavnatého sousta. Vědci totiž krátce předtím namočili předmět do konzervy s tuňákem. Svá zjištění pak publikovali v prestižním magazínu PNAS.

Poznáte hmyzí obyvatele našich lesů a luk?

Zdroje: magazín PNAS a The Weizmann Institute of Science.

Text: Nella Skálová
Úvodní foto je ilustrační. Zdroj: Pixabay
Video: Ofer Feinerman / The Weizmann Institute of Science