Nás sledovat nebudete! Australští flétňáci se spojili a přechytračili vědce

Něco takového jsme ještě nezažili, přiznávají australští ornitologové. Když se pokusili sledovat několik flétňáků a opásali je kvůli tomu speciálním postrojkem s vysílačkou, ptáci je přechytračili. Spojili se s druhy z hejna a nechtěné zařízení si sundali. „Je pravda, že jsme se jich předem na svolení neptali,“ směje se jeden z výzkumníků Dominique Potvin.

Tým badatelů chtěl flétňáky sledovat kvůli jejich strmému úbytku. Teploty v Austrálii totiž rychle stoupají a ptákům se kvůli tomu nedaří vyvádět mláďata. Během posledních tří let, kdy kontinent sužovaly rozsáhlé požáry, spadl počet vychovaných ptáčat dokonce na nulu. „Všechna zemřela ještě dříve, než vlna veder opadla,“ popisuje bezútěšný stav docentka západoaustralské univerzity v Perthu Amanda Ridley.

Vědci se jim proto rozhodli pomoci. K tomu ale potřebovali více informací o tom, jak flétňáci žijí – například kde se pohybují, co tam dělají nebo jak spolupracují. Vybrali si proto hejno, odchytili z něj pět opeřenců a těm nasadili přiléhavé postrojky se sledovacím zařízením.

Doporučujeme: Papoušci se navzájem učí, jak rabovat popelnice. Podívejte se, jak jim to jde

Jenomže ptáci se sledovat rozhodně nenechali. Postrojky na nich nevydrželi ani tři dny.

„Jakmile jsme je pustili, začali se jich zbavovat. Protože na to ale nestačili sami, pomáhali jim další členové hejna,“ popisuje Dominique Potvin a dodává: „Přímo jsme viděli starší samici, jak přilétá k jednomu z opásaných ptáků a snaží se ho vysvobodit. Nejprve hledala slabé místo na postrojku a pak ho svému mladšímu druhovi úspěšně demontovala.“

Nejprve test, pak akce

To vědce překvapilo. „Nikdy předtím jsme neviděli, aby se flétňáci takto spojili a společně řešili nějaký skupinový problém,“ uvádí badatel.

Ohromila je i důmyslnost, s jakou si ptáci počínali: než postrojek ze svého druha sundali, museli nejprve vymyslet vhodný způsob. „Museli si otestovat, jestli pomůže tahání, nebo stříhání. Potřebovali taky zjistit, kde je slabý článek zařízení, který při vynaložení určitého úsilí povolí,“ vysvětluje Dominique Potvin.

Doporučujeme: Do švédských ulic vyrazila neobvyklá úklidová četa. Je složena z vycvičených vran

Něco podobného vědci zaznamenali už jenom jednou, a to u pěnic seychelských. Ty si zase vzájemně vypomáhají, když se zamotají do lepkavých shluků semen přítulnice. 

Podle Potvina je to další důkaz toho, jak jsou někteří ptáci inteligentní a vynalézaví. Zajímavé je i zjištění, jak empaticky se dokážou chovat ke svým druhům a vzájemně si pomáhat.

Vědci také podle něj budou příště víc přemýšlet o tom, nakolik může sledovací zařízení ptákům vadit. „Nikdy nás totiž nenapadlo, že by mohl flétňák vnímat postrojek jako nepříjemný druh parazita, kterého je třeba se zbavit,“ uzavírá vědec.

Jak si hrají australské straky? Podívejte se:

Zdroje: magazín Science Alert, Brill, magazín Birdlife Australia.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Jjron / Wikimedia Commons / CC BY-SA 1.2