Ochránci zvířat chystají kampaň. Vadí jim, že počty pokusných zvířat neklesají. Psů přibyla pětina
Deset a půl milionu. Na tolika zvířatech se v Evropě každoročně dělají pokusy. Jejich počet dost rychle neklesá. Naopak, podle posledních dat Generálního ředitelství Evropské komise pro životní prostředí počet některých zvířat meziročně poskočil. A to až o pětinu. Jde například o psy. Evropská legislativa přitom nařizuje, aby výzkumné týmy dávaly přednost alternativním metodám před živým zvířetem.
Upozorňuje na to organizace Svoboda zvířat. „Podle posledních statistik Evropské komise bylo při pokusech zneužito 10,6 milionu zvířat. Bylo mezi nimi přes 25 tisíc psů, 88 tisíc prasat a 11 tisíc primátů. Přitom většina léků, které úspěšně projdou při pokusech na zvířatech, se nakonec u lidí neosvědčí. Platí to dokonce u devíti z deseti testovaných léků,“ vypočítává předsedkyně spolku Barbora Bartušková Večlová.
Při svém tvrzení se opírá o článek v magazínu Live Science, podle kterého u lidí selže až 92 procent léků, které předtím prošly na zvířatech. Do praxe se proto nikdy nedostanou a předchozí pokusy na zvířatech byly tedy nesmyslné. Další medikamenty se zase stáhnou z trhu poté, co u pacientů propuknou závažné nežádoucí účinky.
Doporučujeme: Video ukazuje bití laboratorních zvířat. Pro týrání nejsou důkazy, uvedly přesto úřady
To potvrzuje i expert na nežádoucí účinky léků Josef Suchopár. „Třeba na přelomu padesátých a šedesátých let světem otřásla takzvaná thalidomidová aféra. Po léku, který měl původně tišit ranní nevolnosti těhotných žen, zůstaly tisíce mrtvých či zmrzačených dětí,“ uvedl před časem pro Zvířecí zprávy. Některým miminkům chyběly ruce a nohy, prsty jim nasedaly přímo na rameno. Další neměla vyvinutý trávicí systém. „Lék byl přitom nadstandardně klinicky prozkoušen na stovkách zvířat nejrůznějších druhů,“ řekl.
Známá je podle něj i tragédie z roku 2006, kdy zase skončilo na jednotce intenzivní péče šest Britů po testu nového preparátu proti artritidě.
S omezením testů na zvířatech proto i on souhlasí. „Samozřejmě to neplatí beze zbytku, stále jsou případy, kdy se výzkum bez použití pokusného zvířete neobejde, je jich ale stále méně. Například při testování toxicit nebo transportu nějakého léku v těle člověka už je testování na zvířatech skutečně zbytečné a překonané,“ uzavřel.
Doporučujeme: I zvířata mají právo na svého eurokomisaře, hlásají ochránci
Mezi účinné alternativní metody ve výzkumu patří třeba buněčné membrány. Speciální kultivační membrány, které jsou určené právě pro preklinické testování léčiv a dalších látek, vyvinula dokonce mladá české společnosti InoCure. „Membrány jsou vhodné jak pro farmaceutický průmysl, tak pro jiné aplikace na poli biologických věd,“ uvádí společnost, která za svůj počin předloni získala dokonce prestižní cenu v soutěži EIT Health InnoStars Awards v Hamburku. Uspěla mezi 116 startupy a získala druhé místo.
Podle farmakologa Josefa Suchopára jsou velmi účinné i počítačové simulace.
S omezováním pokusů na živých zvířatech proto už počítá i evropská legislativa. „Kdykoli to je možné, je výzkumný tým povinen použít namísto živého zvířete jinou vědecky vyhovující metodu či zkušební strategii,“ říká.
Jenomže podle Svobody zvířat jde často o nařízení, které je jenom na papíře. „Neexistují totiž žádné postihy za jeho nedodržování,“ říká Barbora Bartušková Večlová. Organizace se proto chystá jednat s českými úřady o nápravě. Současně se chce zapojit do celoevropské kampaně, která se o postupné ukončení pokusů na zvířatech v Unii zasazuje. Kampaň začne na konci srpna.
Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Freepik
Foto v grafice: Freepik a Pixabay
