Popáleniny i špejle zabodnuté v krku. Dvě pětiny veterinářů musí ošetřovat psy zraněné při grilování

Poslední průzkum Britské veterinární asociace (BVA) ukázal, že psy zraněné při grilování pravidelně ošetřuje skoro čtyřicet procent veterinářů. Ještě před pěti lety to přitom bylo jen čtrnáct procent. 

Stačilo málo: aby se páníčci pár minut nedívali. Pes okamžitě využil příležitosti a zhltnul, na co přišel. Během zahradní párty mu v žaludku skončil i pořádný kus pečeně. Bohužel i s grilovací jehlicí. Ta pak čtyřletého chrta Wrena málem připravila o život.

Pronikla mu totiž do útrob a zabodla se do žaludku. Kromě toho proťala i slinivku. „Špejle mu trčela z boku,“ vzpomínají jeho majitelé. Naložili proto chrta do auta a zavezli ho k veterináři. Tam se Wren podrobil několikahodinovému zákroku. „Ten se naštěstí povedl a pes se zotavuje. Brzy bude opět běhat po zahradě,“ dodávají specialisté z Britské veterinární asociace (BVA).

Doporučujeme: Klacky psům do tlamy nepatří. Aportování se může změnit v boj o život

Wrenův případ zdaleka není ojedinělý. Britská veterinární asociace zjistila, že se s podobnými příhodami, které se dějí při grilování, setkávají až dvě pětiny zvěrolékařů. „Ještě před pěti lety se přitom nic tak masového nedělo. Zranění z grilování tvořila jen okolo čtrnácti procent,“ říká viceprezidentka Britské veterinární asociace Anna Judsonová.

Teď už jsou ale podle ní tyto zákroky běžnou rutinou. Vůbec nejčastěji lidé přivážejí psy kvůli ucpaným střevům, ve kterých se vzpříčily vařené kosti nebo opečené kukuřičné klasy. „Ty totiž nejsou psi schopni strávit. Pokud kukuřičný klas spořádají, hrozí jim vážné problémy, které mohou dopadnout i fatálně,“ připomíná Anna Judsonová. Takové případy podle ní tvoří asi třetinu všech „grilovacích nehod“.

Nebezpečná hra s uhlíky

Další mazlíčci musejí na kliniku kvůli špejlím a jehlicím, které jim propíchly tlamu či vnitřnosti. „Ublížit jim ale mohou i jiné předměty. Já sama si třeba vzpomínám na dramatický případ mladé fenky labradora, která mlsně olízla grilovací plotýnku. Jenomže ta byla prasklá, takže si rozřízla jazyk,“ přidává svou vlastní zkušenost šéfka britských veterinářů a dodává: „Krev tehdy stříkala všude kolem, vypadalo to hrozivě.“

Část veterinářů pak řeší i popáleniny. „Většinou si je psi pořídí při polykání horkého jídla nebo při hře se žhavým uhlím,“ doplňuje Anna Judsonová. Takové zranění podle ní vidí ve svých ordinacích asi dvě procenta zvěrolékařů.

Veterináři proto majitele psů nabádají, aby na tato rizika mysleli. Zvířata by rozhodně neměli nechávat bez dozoru. „Měli by také zajistit všechny horké předměty – tak, aby se psům nedostaly do tlapek. Stačí totiž opravdu několik minut a už je zaděláno na problém,“ uzavírá Anna Judsonová.

Zdroje: British Veterinary Association.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto je ilustrační. Zdroj: Unsplash