Pozorování mouchy

Opravdu to není omyl, nešlo o pozorování much, ale jedné mouchy. Ono pozorovat mouchy může být chvílemi zajímavé, třeba jak si mnou první pár nožek, až to evokuje jednání lidské, ale není to zase důvod k nějakému extra potěšení, zejména, když se z lidského pohledu radostně chystají ochutnat polévku či omáčku v talíři poté, co přilétly z něčeho poněkud hnusného. Nicméně mohou existovat výjimky. Například…

Sedíme u stolu, když dcera náhle volá: „No, podívejte se, ta moucha si přinesla drobek, usedla mi s ním na prst, a jak si na něm pochutnává!“ Na rozdíl od vosy, která si kousek jídla, nejraději asi masa, odnese opodál, nejspíš do hnízda, a za chvíli se vrátí pro další.

Zato muška hnízda nemajíc, sytí se sama. Ostatně moucha sice hnízdo nemá, ale domov mít musí, ne? Jmenuje se přece moucha domácí! Domov sdílí s člověkem, i když se jí ho stále pokoušíme upřít. Sítě v oknech, pozor, zavírejte dveře! Přesto nějaká čas od času vnikne dovnitř.

Venku se s mouchami člověk dokáže do jisté míry smířit, podobně jako s vosami. Jsou však mezi nimi rozdíly, jednak ve stylu života, jednak v rozmnožování. Vosy si budují zajímavá hnízda, často na pro člověka málo vhodných místech, kde do papírových buněk v papírových plástech kladou vajíčka, vylíhnuvší se larvy pak krmí, aby se z nich po čase vylíhly vosy nové. Mouchy nic nebudují, jen kladou vajíčka na místa, kde by budoucí larvičky měly co jíst, musejí si totiž před zakuklením poradit samy. A tehdy se nám to už nelíbí ani trochu. Běda, když mouchy nakladou vajíčka do sýra, masa nebo jiných potravin. Ale to je asi každému známo.

Mám však podezření, že moucha kromě jiného dovede i číst. Když jsem totiž minule psal o pozorování vos, poletovala jedna moucha okolo mě a nahlížela mi přes rameno na obrazovku. Podařilo se mi ji vyhnat z okna, až když jsem měl dopsáno. A aby dokázala svou odlišnost od vos, tak si ta muška drobeček nejen neodnesla, ale naopak přinesla, aby s námi s lidmi společně poobědvala.

No, možná to je příliš antropomorfní vysvětlení, a asi dost přitažené za vlasy. Jak by ta moucha mohla číst tím svým složeným okem? Mnohem  pravděpodobnější totiž bude, že moucha rozumí lidské řeči. O vosách jsme se totiž před tím doma bavili a muška nejspíš někde pozorně naslouchala.

Koneckonců na tom nesejde. Prostě s tím drobečkem důvěřivě přiletěla a hodovala…

Josef Duben
Úvodní foto: Josef Duben