První opylující obojživelník. Vědci objevili žábu, která se ráda koupe v květech

Brazilské stromové žáby jsou labužnice. Když to jen trochu jde, vymění hmyz za lahodný nektar z ovocných stromů. Tím je podle vědců pomáhají opylovat.

Žáby si obyčejně na sladká jídla nepotrpí. Spokojí se s hmyzem. Až na jednu výjimku: rosničku hranatou. Tato brazilská krasavice naopak po medové chuti baží. Mezi její nejoblíbenější pokrmy patří lahodná dužnina z ovoce stromu obduže, případně nektar z jeho květů.

„Když si chce tato žába pořádně pochutnat, pustí se do sladkých plodů stromu obduže. Pokud ještě nedozrály, vsune alespoň hlavu do kalichu květů a vysaje z nich veškerý nektar,“ popisuje Carlos Henrique de Oliveira Nogueira z Federální univerzity v brazilském Grande Dourados a pokračuje: „Jakmile sladkou šťávu vypije, přeskočí hbitě na další květ a celý postup zopakuje.“


Doporučujeme: Přestaňte „dojit“ psychedelické žáby, nebo vymřou. Vědci se obávají o ropuchy coloradské


Foto: Carlos Henrique de Oliveira Nogueira / Instituto de Biociências, Universidade Federal de Mato Grosso do Sul

To ale činí z tohoto drobného brazilského obojživelníka zajímavý unikát. „Je to opylovač,“ přibližuje mladý badatel. Na těle žabky totiž ulpívají pylová zrna, která se pak dostávají z prašníku jedné rostliny na bliznu druhé. To pomáhá s oplozením a rozmnožením ovocných stromů.

„Něco podobného jsme přitom mezi žábami doposud nepozorovali. Alespoň ne mezi těmi brazilskými. Většina z nich je totiž v dospělosti spíš masožravá,“ dodává badatel.

Nejen hmyz, ale i ptáci a netopýři

Objev zaujal i dalšího brazilského ekologa Felipeho Amorima, který působí na konkurenční Státní univerzitě v São Paulu. Zhodnotil ho ale velmi zdrženlivě. „Prozatím nemůžeme s jistotou říci, že jsou tyto žáby skutečně opylovači,“ řekl pro deník The New York Times a dodal: „Jsou to jednoduše návštěvníci květin. Vztah mezi obojživelníkem a ovocnými stromy obduže bude potřeba ještě pořádně prozkoumat.“

Biologové přesto přiznávají, že se mezi opylovače zdaleka nepočítá jen hmyz. Pylová zrna mohou z rostliny na rostlinu přenášet také někteří ptáci, savci nebo plazi. K nejznámějším ptačím opylovačům patří kolibříci, mezi savci vévodí netopýři, veverky nebo někteří hlodavci. Z plazů navštěvuje květy kvůli pylu například pagekon. Zjištění brazilského badatele Carlose Henriqueho de Oliveira Nogueiry zveřejnil magazín Food Webs.



Zdroje: časopis Food Webs, list The New York Times, twitterový účet Henrique Nogueira.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Carlos Henrique de Oliveira Nogueira,
Instituto de Biociências, Universidade Federal de Mato Grosso do Sul