Rysi iberští namáčejí ulovené králíky do vody. Důvod nás ohromil, přiznávají vědci

Mléko už nedostávají a pevná strava nemá dost tekutin. Mláďatům rysa iberského proto hrozí, že drsná vedra v centrálním Španělku nepřežijí. Jejich mámy ale nástrahy počasí přelstily. Vědci si všimli, že začaly používat pozoruhodný trik: jakoukoliv kořist svým mláďatům namáčejí do vody.

Než začnete vařit čočku, ponořte ji přes noc do vody, nabádají lidské kuchařky. Bude pak lépe stravitelná a nezpůsobí plynatost. Bude také rychleji hotová.

Podobnou fintu používají i samice rysů iberských. Vědci si všimli, že i ony svou kořist vkládají do vody. „Maso tím ochladí a zjemní. Současně mu dodají potřebnou vláhu – srst kořisti vodou pořádně nasákne,“ popisuje chytrou techniku biolog španělského Institutu pro výzkum loveckých zdrojů (IREC) José Jiménez. Teprve pak kořist donesou mláďatům.

Zajistí jim díky tomu dostatečný pitní režim. V době, kdy samice mláďata odstavují a snaží se je naučit jíst pevnou stravu, je totiž španělská step vyprahlá. „Samice kořist namáčejí mezi červnem a srpnem, kdy v pohoří Montes de Toledo vrcholí období sucha. Stepi i skály jsou proto žíznivé, teplota šplhá až k 40 stupňům Celsia,“ vysvětluje Jiménez a dodává: „To nás vede k fascinující hypotéze – tedy že samice spolu s promáčenými králíky opravdu nosí svým potomkům vodu.“

Vědec si nečekaného chování všiml poprvé před šesti lety. Na několika fotopastech u vodních napajedel zaznamenal, že se k nim pravidelně stahuje pět různých samic. „Nepřišly se ale jen napít, přinášely s sebou i čerstvě uloveného králíka,“ popisuje vědec. Toho pak ponořily do vody a počkaly nejméně šedesát sekund. „Jakmile byl jeho kožich pořádně nasáklý, běžely s ním pryč,“ popisuje vědec.

Chytrá inovace

Šelmy tím podle něj ukazují neskutečnou inteligenci, odolnost a přizpůsobivost. „Je to velmi chytrá metoda, kterou samice přelstily nástrahy krutého počasí,“ uvádí Jiménez.

Všímá si ale ještě jedné důležité věci – nikde jinde na světě se rysi takto nechovají. Postup si osvojily jen samice z kastilské náhorní plošiny. „Vypadá to tedy, že jsme objevili jedinečnou zvířecí kulturu nebo zprostředkovanou behaviorální inovaci,“ domnívá se. Jinými slovy: jedna ze samic v minulosti zjistila, že je namáčení králíků výhodné, a to pak naučila i své potomky. Od té doby odkoukali užitečnou dovednost i další jedinci.

Podle Josého Jiméneze to na rysy vrhá zcela nové světlo. „Většina lidí vnímá tuto šelmu jako samotářského masožravce, který nevede prakticky žádný společenský život. Nové poznatky ale ukazují, že to není pravda,“ uvádí. Rysi se podle něj občas druží a předávají si své znalosti.

„To jim pomáhá v přežití,“ podotýká vědec. V dnešní době, kdy svět prochází náročnou klimatickou změnou a globálním oteplováním, je tato jejich vlastnost klíčová.

Záběry z fotopasti. Rysí samice přichází k napajedlu v pohoří Montes de Toledo, aby namočila čerstvě ulovenou kořist do vody. Zdroj: Rafael Finat / IREC

Zdroje: Institut pro výzkum loveckých zdrojů (IREC) a magazn Ecogy.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Pexels