Samostatného života schopný, neschopný… (nehodící se škrtněte)

Je to vždycky těžké vzít vlastní život do vlastních rukou, aspoň pro člověka. A být schopný vést samostatný život. Někdy je možné zaslechnout povzdech manželky, že ten její je samostatného života neschopný. Ano, ve většině případů je to pravda. Nebudu ale rozebírat, čí je to vina, však jednou je to tak a jindy naopak.

U volně žijících zvířat je to jednodušší, vzít život do vlastních tlapek či drápů. Nic jim totiž nezbývá. Domácí zvířata jsou na tom podobně, neb také nemají na vybranou. S výjimkou kočky. Ta sice zdánlivě prožívá život v závislosti na svém člověku, ale na druhé straně záleží na více okolnostech, například, zda je vyloženě domácí anebo žije u domu s větší či menší možností vstupovat doň. Tato závislost na člověku však nikterak kočce neubírá na schopnosti se sama uživit a v případě nutnosti či nouze si najít alternativu.

Pes žije s člověkem jinak, patří k jeho smečce a stane-li se, že náhle z různých důvodů o ni přijde, stává se klasickým bezdomovcem. Dovede si sice najít něco k snědku, ale bez smečky strádá a i habituálně chátrá. U nás prakticky moc nemá šanci najít druhy v nouzi, aby s nimi v nové smečce našel novou společnost a v nepřízni vůkolních podmínek obstál. V jižních a zejména východních evropských krajinách je situace jiná. Zde se psi z různých důvodů opuštění pohybují ve smečkách, které mohou být a i skutečně jsou člověku nebezpečné.

Zkrátka pes je na tom podstatně hůře. Domestikace jej velmi hendikepuje. I hospodářská zvířata jsou na tom možná lépe. Zdá se, že tak zvaně zdivočet může velmi dobře ovce, koza, kráva a jsou případy, kdy v lese obstálo domácí prase. Pejsek se může jen zaběhnout a pak už jen smutně hledá, ke komu by se přidal.

Možná i proto v poslední době vzrůstá obliba koček, právě pro jejich svébytnost a obtížnou uchopitelnost. Možná i proto, že si dokážou zachovat velkou míru nezávislosti na člověku a dovedou se nakonec i bez něj obejít. Přesto platí i zde, že když si někdo kočku pořídí, přijímá za ni odpovědnost. Obdobně je to i s chovem dalších domácích zvířat, a samozřejmě to platí i pro chov pejska.

Ani v této převážně kočičí knížce by se nemělo zapomínat na psa, tohoto člověčího a mnohdy i kočičího druha.

Josef Duben
povídka z knihy Věřím v kočku, a v život věčný
Celá kniha je ke stažení na webu Hoax